ANDRICKI Mikławš 1871–1908
Mikławš ANDRICKI | |
![]() | |
Narození | 30. 5. 1871 |
---|---|
Místo narození | Pančicy (Německo) |
Úmrtí | 18. 12. 1908 |
Místo úmrtí | Žitava (Německo) |
Povolání |
Náboženský nebo církevní činitel Překladatel Literární historik, kritik nebo teoretik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, s. 93 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/39353 |
ANDRICKI, Mikławš (též ANDRITZKI, Nicolaus, Mikuláš), * 30. 5. 1871 Panschwitz (Pančicy, Německo), † 18. 12. 1908 Zittau (Žitava, Německo), kulturní pracovník, publicista, spisovatel, překladatel
Rodák z Horní Lužice, z rodiny drobného živnostníka, ševce. Absolvoval katolický učitelský ústav v Budyšíně a odešel do Prahy do Lužického semináře. Pražský pobyt 1886–95 byl rozhodující pro jeho další vývoj. Studoval šest let na pražském malostranském gymnáziu a po maturitě tři roky na německé bohoslovecké fakultě. V Praze poznal českou vlasteneckou literaturu a český kulturní i politický život. Nabyté zkušenosti využil po návratu do Lužice k povznesení lužického písemnictví a k rozvoji národního života. V Praze se stal členem sdružení lužickosrbských studentů Serbowka a začal psát ve své mateřštině krásnou literaturu i historicko-vlastenecké studie silně poznamenané vlivem českých dějin (zvl. husitským hnutím) a kultury. Ve své tvorbě se inspiroval především Janem Nerudou, jehož povídky a fejetony se mu staly formálním vzorem. Nerudovy povídky do lužické srbštiny přeložil a do lužickosrbské literatury uvedl svými překlady i další české autory. S ohlasem se setkal mj. překlad Jiráskovy historické hry Gero. Už v době pražského pobytu se A., který ovládal několik slovanských jazyků, stal propagátorem široké slovanské vzájemnosti. Kromě české jej zajímala hlavně kultura polská a ruská. Po návratu do Lužice, kde do konce života působil jako římskokatolický kněz, zůstal horlivým vlastencem a organizátorem lužickosrbského kulturního a veřejného života. Redigoval např. časopis Łužica a zasloužil se o vybudování matičního domu v Budyšíně. Jeho neúnavnou národněbuditelskou práci přerušila předčasná smrt na tuberkulózu.
D: M. A. Lista z Prahi z lět 1886 do 95, Budyšin 1925.
L: M. Krječmaŕ, M. A., jeho živjenje a skutkowanje, Budyšin 1955; Slovník spisovatelů. Německo, 1974; J. Petr, Novější lužickosrbské práce o M. A., in: Slavia, 27, 1958, s. 649n.; OSND 1/1, s. 157; ISN 1, s. 201; NBS, s. 30n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marie Makariusová