BECKER Tobias Johannes 1649–1710
| Tobias Johannes BECKER | |
| Datum narození | 15. 7. 1649 |
|---|---|
| Místo narození | Králíky |
| Datum úmrtí | 11. 9. 1710 |
| Místo úmrtí | Hradec Králové |
| Povolání | Náboženský nebo církevní činitel |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 313–314. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/40640 |
BECKER, Tobias Johannes (též BEKER), * 15. 7. 1649 Králíky, † 11. 9. 1710 Hradec Králové, královéhradecký biskup
Po studiích na jezuitském gymnáziu v Kladsku odešel na univerzitu do Prahy a 1670 byl promován doktorem filozofie. Rozhodl se dále věnovat dráze duchovního, studoval teologii a ještě před jejím dokončením byl 18. 3. 1673 vysvěcen na kněze. 1679 se nakrátko stal kaplanem v kostele při voršilském klášteře v Praze, poté děkanem v Hostinném v Podkrkonoší a 1681 kanovníkem svatovítské metropolitní kapituly v Praze. Jako vyznavač kultu Jana Nepomuckého se zasloužil o kamenosochařskou výzdobu jeho hrobu ve svatovítské katedrále. 1696 založil a 1700 vysvětil nový mariánský poutní chrám na Lysé hoře u Králík (Hora Matky Boží). Císař Leopold I. jmenoval B. 24. 11. 1701 královéhradeckým biskupem, 3. 4. 1702 papež Klement XI. jmenování potvrdil a 14. 5. ho biskup Jaroslav ze Šternberka v Litoměřicích konsekroval. 27. 5. proběhla intronizace v královéhradecké katedrále sv. Ducha. B. byl schopným organizátorem, který se opíral o přízeň jezuitů. Ve své diecézi se věnoval četným hospodářským a stavebním aktivitám. Získal finanční prostředky pro zřízení hradeckého semináře, kněžského domu, přestavbu rozsáhlého barokního komplexu s kostelem Jana Nepomuckého a zahájil rovněž přestavbu biskupské rezidence, z níž stačil dokončit vstupní křídlo a kapli. Stavební činnost pokračovala i v Králíkách, kde byly za jeho působení dokončeny ambity, osm kaplí podél cesty do města a budován klášter. Rok před smrtí začal v Chrasti u Chrudimi přestavovat biskupský zámek a položil základy nového kostela. Za svého episkopátu vytvořil podmínky pro působení několika nových církevních řádů na Královéhradecku. V rodišti má B. pamětní desku.
Jiří-Joseph Veselý, Marie Makariusová
Dílo
soupis in: A. Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum alierumque praelatorum et canonicorum St. Metropolitanae Ecclesiae Pragensis, Pragae, Suppl. 3, 1921, s. 4n.
Literatura
- Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648 bis 1803. Ein biographisches Lexikon, ed. Erwin Gatz, Berlin 1990, s. 24n.
- H. Brückner, Die Gründung des Bistums Königgrätz, Königstein/Taunus 1964 (Veröffentlichungen des Königsteiner Instituts für Kirchen- und Geistesgeschichte der Sudetenländer), s. 203n.
- A. Podlaha, c. d., s. 220n.
- J. Francek – J. Jakl, Biskupové královéhradečtí, 1990, s. 8
- M. M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 20n.
- OSN 3, s. 636
- BOS 2, s. 49
- BL 1, s. 66.
Reference