BEZECNÝ Emil 1868–1930
| Emil BEZECNÝ | |
 | |
| Narození | 16. 2. 1868 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 4. 1. 1930 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
Uměnovědec nebo historik umění Hudební skladatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 473 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/41359 |
BEZECNÝ, Emil, * 16. 2. 1868 Praha, † 4. 1. 1930 Praha, hudební pedagog, organizátor a skladatel
Pocházel z rodiny s dlouhou kulturní tradicí. Jeho děd Josef B. (? 1803–1871) byl učitelem a příležitostným skladatelem. Otec Josef B. (1829–1904) vystudoval ve Vídni práva, byl však současně dobrým pianistou a mecenášem vídeňského hudebního života. Od 1858 pracoval na ministerstvu financí a od 1879 zasedal v panské sněmovně. 1885–98 působil jako intendant vídeňské dvorní opery a zasloužil se o nástup Gustava Mahlera na místo šéfa opery. Emilův strýc Antonín B. (1837–po 1907) promoval 1864 na právnické fakultě v Praze a do 1907 pracoval jako úředník rakouských drah. Poté žil ve Vídni a věnoval se hudebním zálibám.
B. absolvoval 1892 práva na pražské univerzitě. V Praze se soukromě učil u Karla Slavkovského hře na klavír, dějiny hudby pak studoval ve Vídni u prof. Guida Adlera. Od 1896 vyučoval na německém učitelském ústavu v Praze, od ledna 1908 se stal profesorem pedagogiky na pražské konzervatoři. Ovládal oba zemské jazyky a byl členem státní zkušební komise pro učitele hudby. Po zestátnění konzervatoře a uzákonění českého vyučovacího jazyka přešel 1920 na nově založenou spolkovou Deutsche Akademie für Musik und darstellende Kunst, jež byla německou obdobou konzervatoře a její mistrovské školy. Spolupracoval s církevním cyrilským hnutím. V ediční řadě časopisu Cyril vydal několik učebních textů pro kandidáty učitelství. Vedle pedagogické činnosti se stal také kvalitním editorem staré hudby. Sám zkomponoval několik písní a církevních skladeb.
D: učebnice: Repetitorium dějin hudby, 1. vyd., 1912; Repetitorium dějin hudby – Klavír, 1918; Repetitorium pedagogiky, 1918; Die Singstunde, 3 sv., 1921–28; skladby: Missa pro defunctis, 1911; edice: 7 svazků staré hudby vydaných v Denkmäler der Tonkunst in Österreich 1898–1919 (H. Isaac, J. Gallus, liturgická hudba).
L: Pazdírek, s. 76 (rodinné vztahy); nekrolog in: Cyril 66, 1930, s. 16; HS 1, s. 94 (rodina); LDM 1, s. 167n. (rodina, se soupisem literatury a díla).
Jitka Ludvová