BIEDL Arthur 1869–1933

Arthur BIEDL
Narození	4. 10. 1869
Místo narození	Comboșu-Mic (Rumunsko)
Úmrtí	25. 8. 1933
Místo úmrtí	Weissenbach am Attersee (Rakousko)
Povolání	Lékaři‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 489
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/41430

BIEDL, Arthur, * 4. 10. 1869 Comboșu-Mic (Rumunsko), † 25. 8. 1933 Weissenbach am Attersee (Rakousko), lékař, experimentální patolog, vysokoškolský pedagog

Narodil se v tehdy uherské obci Kiskomlós (Ostern). Po maturitě ve Velké Kaniži (Nagykanizsa) 1886 odešel studovat medicínu do Vídně, kde promoval 1892. Následujícího roku tam získal asistentské místo na katedře všeobecné a experimentální patologie, 1896 se z tohoto oboru habilitoval. 1898–1900 byl pověřen suplováním za přednostu katedry, 1899 získal titul mimořádného profesora. V dubnu 1914 byl jmenován řádným profesorem a přednostou ústavu experimentální patologie a propedeutické kliniky na německé lékařské fakultě v Praze. Ve funkcích působil do 1933. V letech 1917/18 a 1927/28 byl děkanem. Patřil k nejvýznamnějším badatelům v oblasti endokrinologie a je pokládán za zakladatele jejího moderního pojetí. Byl po něm pojmenován např. Bardet-Biedl syndrom (publikován 1922). B. se stal spoluvydavatelem časopisu Endokrinologie.

D: Innere Sekretion, Berlin – Wien 1910 (4. vyd. 1922 přeloženo do angličtiny); Physiologie und Pathologie der Hypophyse, Berlin 1922 (s J. Borakem).

L: I. Fischer, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte der letzten 50 Jahre, Berlin – Wien, 1932, sv. 1, s. 114, sv. 3, s. 121; BL 1, s. 92; BLDMF, s. 42; Rektors-Installationen-Berichte ü. das Studienjahr 1933/34, s. 74n.; G. Bettendorf (ed.), Zur Geschichte der Endokrinologie und Reproduktionsmedizin, Berlin – Heidelberg 1995, s. 50n.; L. Lesky, Die Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, s. 555n.; ČLČ 72, 1933, s. 1082.

Ludmila Hlaváčková