BONDY Bohumil 1832–1907

Bohumil BONDY
Narození	15. 11. 1832
Místo narození	Praha
Úmrtí	15. 3. 1907
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Ekonom nebo statistik‎ Finančník nebo pojišťovák‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 47
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/42565

BONDY, Bohumil, * 15. 11. 1832 Praha, † 15. 3. 1907 Praha, průmyslový podnikatel, magistrátní úředník, mecenáš

Pocházel z rodiny Lazara Gottlieba B., zakladatele pražské železářské firmy L. G. Bondy. Od čtrnácti let pracoval jako praktikant v železářském závodu svého otce, od 1866 vlastnil v Bubnech (Praha) továrnu, která později zavedla – jako první rakouský podnik – výrobu telefonního drátu. 1887 převzal vedení rodinného podniku syn Léon (1860–1923). Od 1877 byl B. členem pražské OŽK, 1884 se stal jejím prvním českým prezidentem. Zasloužil se o vznik Uměleckoprůmyslového muzea (1885) a o úspěšný průběh Zemské jubilejní výstavy (1891). Od 1863 působil dvacet let na pražském městském zastupitelstvu. Jako člen sboru obecních starších přispěl k založení Pražské obecní pojišťovny (1865), žižkovské plynárny (v provozu od 1866) a městské spořitelny (1875). Podpořil úpravu vodních cest, splavnění Vltavy a Labe či vybudování přístavu v Holešovicích (dnes Praha). Proslul jako štědrý mecenáš a reprezentant českožidovských snah a českožidovského hnutí, který podporoval české i českožidovské korporace a aktivity. Byl členem více než sedmdesáti vlasteneckých a podpůrných spolků, mj. prvního spolku českých spisovatelů Svatobor, Ústřední Matice školské, ochranného svazu pro podporu českého národního školství, spolku pro vznik České dětské nemocnice na Karlově, Spolku českých akademiků židů, čestným členem první korporace českožidovských asimilantů a podporoval vydávání Kalendáře českožidovského. Se svými syny Ottou (1859–1913) a Léonem založil 1902 při spolku Studentské koleje vysokých škol pražských nadaci pro studenty a kandidáty (zejména židovského původu) profesury České vysoké školy technické. Část svého majetku odkázal Spolku českých akademiků židů a Or Tomidu, spolku pro českou bohoslužbu. B. se hlásil k liberální židovské víře. Byl zakladatelem Ec hadaat – spolku k podporování kandidátů rabínství, se zvláštní nadací pro české rabíny. V českožidovských kruzích byl pokládán za osobnost, jež dospěla k syntéze opravdového češství a sebevědomého pokrokového židovství. 1900 se oficiálně vyjádřil k sionismu, který považoval za jev poškozující asimilační proces. 1906 financoval a za spolupráce s emeritním ředitelem Zemského archivu Království českého Františka Dvorského vydal dvousvazkové dílo K historii Židů v Čechách, na Moravě a v Slezsku, obsáhlý soubor listin a dokumentů z let 906 až 1620 s Dvorského předmluvou. B. byl vyznamenán zlatým záslužným křížem řádu Františka Josefa s hvězdou a řádem železné koruny třetí třídy. 1883 byl zvolen na Starém Městě pražském do sněmu království Českého. Jeho pohřeb na Novém židovském hřbitově v Praze- Strašnicích se stal celočeskou událostí a řeč pronesl JUDr. Augustin Stein, jeden z nejvýznamnějších představitelů českožidovského hnutí.

L: V. Teytz, B. B., in: Kalendář českožidovský na rok 1907–1908, 27, 1907, s. 80n.; B. B., in: Českožidovské listy, 15. 11. 1902, s. 1n.; tamtéž, 1. 8. 1907, s. 5n.; T. Pěkný, Historie Židů v Čechách a na Moravě, 2001, s. 506n., 613; OSN 4, s. 337, 28, s. 119; OSND 1/1, s. 677; Encyclopaedia Judaica 4, B, Jerusalem 1971, s. 1205n. (kde odkazy na další literaturu). P: Fond Bondyové, majitelé velkostatku Lnáře 1927–1936, SOA Třeboň, 1892–1929.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Blanka Soukupová