BUCHTEL Antonín 1804–1882

	Antonín BUCHTEL
	Portrét ; Hrob Antonína Buchtela na hřbitově v Letohradě ;
Datum narození	4. 5. 1804
Místo narození	Pastviny u Žamberka
Datum úmrtí	1. 3. 1882
Místo úmrtí	Kyšperk (nyní Letohrad)
Povolání	Náboženský nebo církevní činitel‎; Spisovatel‎; Hudební interpret‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 297. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/43213

BUCHTEL, Antonín, * 4. 5. 1804 Pastviny u Žamberka, † 1. 3. 1882 Kyšperk (nyní Letohrad), římskokatolický kněz, hudební skladatel, sběratel, mecenáš

Po absolvování triviální školy v Kostelci nad Orlicí a gymnázia v Moravské Třebové se rozhodl pro studium teologie v Hradci Králové. 1826 byl vysvěcen na kněze. Jeho prvním působištěm se 1827 stal Klášterec nad Orlicí, od 1845 byl přidělen na faru v Kyšperku. 1868 se stal okresním školním inspektorem v hejtmanství Žamberk. 1876 dosáhl povýšení na konzistorního radu, 1879 byl jmenován arciknězem a vyznamenán zlatým záslužným křížem s korunkou. Mnoho úsilí věnoval kulturnímu a sociálnímu povznesení života regionu. Těšil se respektu nejen jako duchovní, ale také jako hudebník a skladatel a podporovatel hudebního života. 1857 založil v Žamberku vkladem 100 zlatých mešní fundaci W. A. Mozarta, od 1858 pak bylo každoročně 18. 6. prováděno v Žamberku v kostele sv. Václava Requiem na skladatelovu počest. Tradice přetrvala téměř sedmdesát let po B. smrti. 1869 koupil za 1 140 zlatých v Kyšperku dům pro chudé, na jehož vydržování odkázal i své pozemky. B. byl znalcem a obdivovatelem hudebních nástrojů. Vytvořil vzácnou sbírku, kterou 1882 dedikoval Vlasteneckému muzeu v Čechách (Národnímu muzeu v Praze). Sbírka zvaná Buchtelinum je dodnes významnou součástí Českého muzea hudby. B. shromáždil nástroje italských, vídeňských, německých i českých mistrů. Sbírka čítala celkem 97 nástrojů, obsahovala instrumenty užívané v aristokratických kruzích i nástroje lidové, zajímavostí jsou hřebíkové housle a xylofon signovaný jako B. práce. Do současnosti se zachovalo 41 nástrojů a z nich 12 je starších roku 1800.

O B. vlastním hudebním školení není nic známo. Jeho skladatelská činnost byla poměrně rozsáhlá, realizovala se ale ponejvíce v drobnostech. Komponoval chrámové skladby pro vlastní potřebu, které zůstaly v rukopise (1821–44), podobně jako většina drobných programních klavírních kusů, variací a tanců. Tiskem vyšly v Praze a ve Vídni některé z jeho českých a německých písní a skladby pro citeru (Hraběnce na památku, text Jaroslav Langer z Časopisu českého muzea 1844, vyd. b. d.; Der Kreislauf, anonymní text z Leipziger Zeitung, 1862; Poselství, text B. Jablonský, 1872; Lieder eines Blinden, text U. Horn, 1873; Drei Duos für die Zither, in: Frühlingsboten, sbírka skladeb pro citeru, b. d., ad.). Tisky jsou uloženy v Hudebním oddělení Národní knihovny. B. hudební pozůstalost s jeho vlastními pracemi a s cennými skladbami jiných autorů v rukopisech a opisech je od 1882 součástí sbírek Národního muzea – Českého muzea hudby.

Jitka Ludvová, Marie Otavová

Literatura

HS 1, s. 145
BOS 2, s. 586
A. B., in: Neue Wiener Musik-Zeitung 15. 10. 1857, č. 42
B. Čížek, Fotografický atlas. Hudební nástroje, 2002, s. 24, 32n., 53n., 72, 80, 234.

Prameny

Archiv Českého muzea hudby v Praze – oddělení hudebních nástrojů, soubor nástrojů – odkaz A. B., inventární kniha
kronika Města Kyšperka s. 36n., kapitola Významní mužové, SOkA Ústí nad Orlicí – Hylváty, sbírka kronik inv. č. 552, kniha č. 780, s. 317, farní úřad Letohrad, Kniha pamětní pro chrám Páně v Kyšperku, s. 89n.

Reference