CÍSAŘOVÁ-KOLÁŘOVÁ Anna 1887–1963

Anna CÍSAŘOVÁ-Kolářová
Narození	22. 6. 1887
Místo narození	Tábor
Úmrtí	2. 9. 1963
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Literární historik, kritik nebo teoretik‎ Uměnovědec nebo historik umění‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 431
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/43998

CÍSAŘOVÁ-KOLÁŘOVÁ, Anna, * 22. 6. 1887 Tábor, † 2. 9. 1963 Praha, historička, knihovnice

Dcera táborského pedagoga, historika, archiváře a vlastivědného pracovníka Martina Koláře (1836–1898), od 1914 provdaná za pražského magistrátního úředníka Rudolfa Císaře († 1961). Obecnou a měšťanskou školu navštěvovala v Táboře, pak studovala na pražském dívčím gymnáziu Minerva. Po maturitě (1908) pokračovala ve studiu na filozofické fakultě české univerzity v Praze, obor dějepis – zeměpis (1908–12). Stala se první vysokoškolačkou pracující v českých archivech, když od října 1910 do července 1911 byla pomocnou vědeckou silou v Zemském archivu království Českého. 1920–57 (s nedobrovolným přerušením 1939–45) byla zaměstnána v Národní knihovně v Praze. Od 1947 tam pracovala jako vrchní radová archivní a knihovní služby. Věnovala se zejména doplňování, správě a katalogizaci fondu bohemik. Spolupracovala na Knihopisu českých a slovenských tisků a na Bibliografii československých tisků. 1938 se stala členkou Knihopisné komise při ministerstvu školství a osvěty. Jako první žena byla jmenována zasloužilou knihovnicí. Působila také na Husově evangelické fakultě bohoslovecké v Praze, kde po osvobození 1945 byla pověřena lektorátem pro obor sociální a kulturní snahy v české reformaci. Aktivní práce v ženském hnutí (místopředsedkyně Sdružení akademicky vzdělaných žen) ji přivedla k celoživotnímu historickému zájmu o postavení žen a o českou reformaci. Její první článek na toto téma Ženské emancipační snahy ve starověkých Aténách vyšel v Ženských listech (1914), pak vydala knihy Žena v hnutí husitském (1915), Žena v Jednotě bratrské (1942), po osvobození Posluchačky v kapli Betlemské (1947). Soustavně se zabývala také dějinami knižní kultury. Do této oblasti patří mj. práce Značky v českých a moravských paleotypech (1931), Vzrůst československých knižních pokladů v Národní a universitní knihovně v Praze za ředitelství Dra Jana Emlera (1937). Editovala, případně přeložila především korespondenci a spisy M. Jana Husa a Martina Lupáče. Vedle odborných knih a periodik historických a knihovnických se uplatňovala publicisticky v Jednotě bratrské, Kostnických jiskrách a Křesťanské revui. Výrazná byla rovněž její činnost přednášková.

D: soupis bibliografie: P. Hamanová, Jubileum A. C.-K., in: Knihovna 2, 1947, s. 171n.; M. Ročková, A. C.-K., diplomová práce, Pedagogická fakulta UK Praha, 2002, s. 123n.; edice: M. Jan Hus. O poznání cěsty pravé k spasení čili Dcerka, 1927; Betlémské poselství, 1947; Listy dvou Janů. Korespondence Jana Husa a Jana Žižky z Trocnova, 1949 (s J. Daňhelkou); Život Mistra Jana Husi. Podle sepsání pražského kazatele z let 1611–1619, 1940; Martin Lupáč. Hádání o kompaktátech, 1953; Moravy ctnostné mládeži potřebné. Bratrské mravouky Jiřího Strejce, Adama Šturma z Hranic a Matouše Konečného, 1940.

L: P. Hamanová, c. d.; M. Ročková, c. d.; J. B. Čapek, K jubileu sestry C.-K., in: Jednota bratrská 34, 1957, s. 86n.; M. L. Černá, K jubileu A. C.-K., in: Ročenka Universitní knihovny v Praze 1957, 1958, s. 146n.; Sedmdesát let A. C.-K., in: Kostnické jiskry 42, 1957, č. 24; D. Čapková, K pětasedmdesátinám A. C.-K., in: Acta Comeniana 21, 1962, s. 209; L. Mašínová, K pětasedmdesátinám sestry A. C.-K., in: Jednota bratrská 39, 1962, s. 100n.; K. Reichel, Ve službách české knihy, in: tamtéž, s. 99n.; Šp (J. Špét), Sedmdesát pět let A. C.-K., in: ČSPSČ 70, 1962, s. 168; tčz (T. Č. Zelinka), Sedmdesát pět let A. C.-K., in: Kostnické jiskry 47, 1962, č. 23; A. Molnár, Nad dílem A. C.-K., in: tamtéž 48, 1963, č. 30; K. Reichel, Za sestrou A. C., in: tamtéž; M. Plecháč, První bratrská historička, in: Jednota bratrská 40, 1963, s. 131n.; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 115; Kutnar, s. 769; LČL 1, s. 361; ČBS, s. 83; Tomeš 1, s. 173.

P: LA PNP Praha; Husitské muzeum Tábor; SOkA Tábor; ANM Praha, fond sdružení akademicky vzdělaných žen.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jaroslava Hoffmannová