CINEK František 1888–1966

František CINEK
Narození	20. 7. 1888
Místo narození	Stichovice u Prostějova
Úmrtí	3. 9. 1966
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Náboženský nebo církevní činitel‎ Náboženský publicista‎ Historik‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 423
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/43900

CINEK, František, * 20. 7. 1888 Stichovice (č. o. Mostkovice) u Prostějova, † 3. 9. 1966 Brno, pedagog, teolog, církevní historik, účastník 2. odboje

Narodil se v rodině chalupníka. Studoval na českém státním gymnáziu v Prostějově a 1908–12 na bohoslovecké fakultě v Olomouci, 1917 tam získal doktorát (ThDr.). Po vysvěcení na kněze se 1912 stal prefektem, poté spirituálem v arcibiskupském chlapeckém semináři a vyučoval náboženství na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. 1921–29 byl spirituálem v arcibiskupském kněžském semináři v Olomouci. 1925/26 suploval na olomoucké teologické fakultě speciální dogmatiku. 1926 se pro tento obor habilitoval jako soukromý docent, 1929 byl jmenován mimořádným profesorem, 1935 řádným profesorem, 1930/31 a 1936/37 zvolen děkanem fakulty.

Z funkce spirituála se vyvázal 1929, v semináři si ponechal jen bohoslovce prvního ročníku. 1925 a 1930 podnikl studijní cesty do Říma. Aktivně se účastnil světových eucharistických kongresů v Kartágu (1930), Dublinu (1932) a Budapešti (1938). Vychoval mnoho kněží pro myšlenku cyrilometodějství (což mu bylo později gestapem vytčeno jako podvratná práce proti národně sociálnímu řádu). Často polemizoval s novou Československou církví. 1. 9. 1939 byl zatčen s dalšími jedenácti olomouckými duchovními v protektorátní akci Albrecht I., spolu s třemi rukojmími sice již 8. 9. propuštěn, 1942 byl však znovu obviněn z poslechu zahraničního rozhlasu a odsouzen ke čtyřem letům vězení. Prošel postupně pěti káznicemi a trestním koncentračním táborem. Po osvobození se 1945 stal znovu děkanem fakulty a velmi se zasloužil o poválečné obnovení univerzity v Olomouci; 1946–49 zastával funkci jejího prvního prorektora. Papež Pius XII. ho 1948 jmenoval prelátem, protonotářem a rytířem řádu sv. Lazara. Po zrušení teologické fakulty 1950 odešel do ústraní jako kooperátor do Mostkovic. Stal se nositelem Československého válečného kříže. Byl pohřben na Velehradě, symbolu cyrilometodějství.

Ve svých dílech se věnoval hlavně liturgii, historii národního probuzení v kněžském dorostu; rozsáhlou monografii věnoval osobnosti olomouckého arcibiskupa A. C. Stojana i Velehradu.

D: soupisy in: Sborník k šedesátinám prof. dr. F. C., prorektora Palackého university v Olomouci (ed. V. Medek), 1948, s. 60n.; J. Škrášek, Dělník na cyrilometodějské líše. Život a dílo preláta ThDr. F. C., 1996, s. 134n.; výběr: K náboženské otázce v prvních letech naší samostatnosti 1918–1925, 1926; Mše svatá v bohoslužebním řádu církevního roku, sv. 1–4, 1931–35 (2. vyd. 1948 zkrácená verze); Arcibiskup dr. Antonín Cyril Stojan. Život a dílo. Pokus o nárys duchovní fysiognomie, 1933; K národnímu probuzení moravskoslezského dorostu kněžského 1778–1870, 1934; Velehrad víry. Duchovní dějiny Velehradu, 1936; Na okraj čteného a rozjímavého. Deník preláta profesora Dr. F. C. (ed. V. Tkadlčík), 1993.

L: OSND 1/2, s. 894; ČsB 1, nestr.; B. Zlámal, Msgre F. C., protektor Stojanovy literární jednoty bohoslovců olomouckých ve svých padesáti letech, 1938; C. Pospíšil, Věrný strážce Stojanova Velehradu. Msgre. ThDr. F. C., proděkan Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty, 1938; V. Medek (ed.), c. d.; A. Vašica, Šedesát let života dr. F. C., in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 1949, s. 82; B. Zlámal, Co vytrpěl český kněz, in: Duchovní pastýř 22, 1973, s. 110n.; Kutnar, s. 774; J. Škrášek, c. d.; V. Tkadlčík, F. C., in: Zakladatelé a pokračovatelé. Památník osobností obnovené univerzity (ed. P. Urbášek), 1996, s. 33n.; Tomeš 1, s. 171n.; Národní jmenné autority. Křesťanství 1901–2000, 2003 (CD, bibliografie).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miloš Kouřil