CLEMENTSO Ambrosius Alfred 1831–1900

	Ambrosius Alfred CLEMENTSO
Datum narození	28. 10. 1831
Místo narození	Cheb
Datum úmrtí	19. 7. 1900
Místo úmrtí	Mariánské Lázně
Povolání	Náboženský nebo církevní činitel‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 439. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/44047

CLEMENTSO, Ambrosius Alfred, * 28. 10. 1831 Cheb, † 19. 7. 1900 Mariánské Lázně, římskokatolický kněz, premonstrátský opat

Jeho otec byl Francouz, soukenický mistr, který se oženil s dcerou chebského měšťana. C. byl od dětství předurčen pro kněžskou dráhu. 1848 se začal věnovat filozofii v Praze, 23. 9. 1849 vstoupil do kláštera premonstrátů v Teplé, řádové sliby složil 1853. Teologii studoval v klášterní škole, později v Praze, kde také získal 26. 7. 1854 kněžské svěcení. 1857–87 zastával postupně místo kaplana v Mariánských Lázních, farního administrátora v nedalekém Mnichově, v Liticích u Plzně a inspektora premonstrátského hospodářství v Mariánských Lázních. 14. 9. 1887, po smrti svého předchůdce Bruna Bayerla, byl zvolen 48. opatem tepelského kláštera. Stal se zemským převorem premonstrátského řádu v Čechách, konzistorním radou, 1889 generálním vikářem premonstrátského řádu pro všechna opatství Rakousko- Uherska (svolal první poradu všech premonstrátských opatů Rakousko-Uherska do Teplé). Byl rytířem řádu císaře Františka Josefa I. aj. 1893 uspořádal mohutné oslavy 700. jubilea založení premonstrátského kláštera v Teplé. (Jeho zakladatel Hroznata, býval uctíván jako svatý, někdy dokonce jako český patron, i když ho 1642 papež Urban VIII. vyškrtnul ze seznamu svatých. Tepelský klášter usiloval o jeho nové svatořečení). 14. 7. 1898 dosáhl Hroznatova blahořečení a nechal nově uložit jeho ostatky. Při té příležitosti byla poprvé otevřena jeho kamenná rakev a proveden podrobný soupis ostatků. C. prováděl na Tepelsku rozsáhlé stavební úpravy dalších církevních staveb. Největší zásluhy však měl o rozkvět Mariánských Lázní. 1886 byl jmenován do významné funkce klášterního lázeňského inspektora, protože léčivé prameny a lázeňská zařízení patřily klášteru. C. připravil rozsáhlou modernizaci lázeňství, kterou pak realizoval už jako opat. Nejprve 1888–89 dal postavit litinovou novobarokní kolonádu podle plánů vídeňských architektů J. Miksche a J. Niedzielského na místě starého promenádního sálu z 1827. Následovala 1889 výstavba moderní stáčírny minerálních vod. Do funkce ředitele lázní získal mladého architekta Josefa Schaffera, rodáka z Mariánských Lázní, který do té doby působil ve Vídni. Schaffer provedl přestavbu Centrálních (1890–92) a Nových lázní (1892–96) ve stylu italské pozdní novorenesance. Tato koncentrovaná zařízení se stala ve své době největším evropským lázeňským komplexem. 1895 C. aktivně přispěl k tomu, že se k Mariánským Lázním přičlenily úšovické čtvrti Šenov a Nádražní. 1896 byla vybudována zemní přehrada, první sypaná hráz v Rakousku- Uhersku. Přehrada (pod dnešní kavárnou Nimrod) nesla opatovo jméno. 1897 přijel do Mariánských Lázní poprvé anglický princ a budoucí král Edward VII., 1898 byla otevřena železniční trať Mariánské Lázně – Teplá – Karlovy Vary, následujícího roku městská tržnice. Poslední C. akcí se 1900 stala výstavba nádherného společenského sálu (dnes Casino), dokončení díla se však už nedožil. Zemřel v domě Zlatá Koule v Mariánských Lázních. Město v jeho éře zažilo dobu velkého rozmachu. Opatův pohřeb se stal velkolepou událostí, jeho ostatky byly uloženy do nové, jím zbudované hrobky opatů na klášterním hřbitůvku v Teplé. Pohřbu se zúčastnily významné osobnosti politického, církevního a kulturního života země, město vyhlásilo týdenní smutek. C. patřil k čestným občanům Mariánských Lázní, byl po něm pojmenován nově jímaný Alfrédův pramen (dnes Alexandřin), ulice (dnes Chebská třída). Jeho jméno dodnes nese vyhlídka nad hotelem Esplanade.

Richard Švandrlík, Marie Makariusová

Literatura

B. Grassl, Geschichte und Beschreibung des Stiftes Tepl, 1910, s. 29n. J. Brtek, Před 100 lety zesnul tepelský opat A. A. C. (1831–1900), in: Mariánskolázeňské listy, 2000, č. 31, 28. 7. 2000, s. 5
týž, Pohřeb tepelského opata C. v létě roku 1900, in: tamtéž, 2000, č. 32, 4. 8. 2000, s. 5
R. Švandrlík, Opat C. a jeho milované Mariánské Lázně, in: Vlastivědný časopis Hamelika 2006, č. 12, s. 207n.
týž, A. A. C., in: www.hamelika.cz, 2004 (kapitola Význačné osobnosti doby rozvoje lázní 19. století)
Heimatbuch Marienbad Stadt und Land. Ein Heimat- und Ortsbuch 1, Geisenfeld 1977, s. 603
Čáňová, s. 18
BL 1, s. 206
EBL 1, s. 100.

Reference

Wikidata