DAVENPORTOVÁ Marcia 1903–1996

	Marcia DAVENPORTOVÁ
Narození	9. 6. 1903
Místo narození	New York (USA)
Úmrtí	16. 1. 1996
Místo úmrtí	Pebble Beach u Monterey (Kalifornie, USA)
Povolání	Spisovatel‎; Uměnovědec nebo historik umění‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 139-140
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/136872

DAVENPORTOVÁ, Marcia (roz. Glucková), * 9. 6. 1903 New York (USA), † 16. 1. 1996 Pebble Beach u Monterey (Kalifornie, USA), spisovatelka, hudební publicistka

Byla dcerou Bernarda Glucka (* 1872) a v rumunských Jasích narozené sopranistky Almy Gluckové (1884–1938), představitelky Esmeraldy v Mahlerově nastudování Prodané nevěsty v newyorské Metropolitní opeře (1909) po boku Mařenky E. Destinnové. Jejím otčímem byl houslista Efrem Zimbalist (1890–1985), celoživotním přítelem dirigent Arturo Toscanini. Po studiu na několika školách v USA získala bakalářský titul na univerzitě v Grenoblu. Z dvouletého manželství (1923–25) s F. D. Clarkem měla dceru Patricii (* 1924). Po rozvodu pracovala jako reklamní textařka, 1928 až 1931 v redakci časopisu New Yorker. 1929 se vdala za Russella W. Davenporta (1899–1954), spisovatele, pozdějšího šéfredaktora časopisu Fortune a hlavního poradce republikánského kandidáta W. L. Willkieho v prezidentských volbách 1940. 1934 porodila dceru Cornelii. I toto manželství skončilo (1944) rozvodem.

Na studijní cestě k literární prvotině, životopisné próze Mozart, navštívila 1930 poprvé Prahu a jejímu kouzlu okamžitě propadla na celý život. Úspěch prvního vydání Mozarta (1932) rozmnožily překlady do francouzštiny, němčiny, španělštiny a portugalštiny. 1934–39 psala hudební kritiky pro časopis Stage; 1936 vydala román Of Lena Geyer, jehož hlavní postavě pěvkyně se pokusila vtisknout český charakter. 1936–37 pracovala jako komentátorka rozhlasových přenosů z Metropolitní opery. Z řady děl ze světa hudby vybočil generační román o rodině majitelů pittsburských hutí a jejich českých dělnících The Valley of Decision, vydaný 1942, vyhlášený za nejúspěšnější knihu následujícího roku v USA, přeložený do sedmi jazyků a 1945 zfilmovaný ve hvězdném obsazení hlavních rolí (G. Peck, G. Cooperová, J. Tandyová, G. Garsonová). 1941 se v New Yorku seznámila s československým exilovým ministrem zahraničí J. Masarykem a jejich vztah přerostl v důvěrné přátelství. Jako zástupkyně Výboru americké pomoci pro Československo následovala D. 1945 J. Masaryka do osvobozené Prahy. Zpočátku bydlela v hotelu Alcron, 1947–48 v domě č. 13 v Loretánské ulici na Hradčanech (nyní pamětní deska), kde zažila celý poválečný vývoj směřující k únoru 1948. Po komunistickém převratu odletěla 7. 3. 1948 do Londýna, kam ji (snad) měl Masaryk později následovat, již 10. 3. však v Praze zahynul pádem z okna Černínského paláce. D. se vrátila do USA, žila v New Yorku na East End Avenue, v Evropě si oblíbila Limontu na břehu italského jezera Lago di Lecco. Prahu už navštívila jen jedenkrát (1965).

Po románech East Side, West Side (1947), My Brother’s Keeper (1954), Garibaldi (1957) a The Constant Image (1960) uzavřela své dílo autobiografickou prózou Too Strong for Fantasy (1967) s věnováním J. M. in memoriam, cennou výrazným zpodobením mnoha osobností a výpovědí zaujatého přímého svědka osudných časů Prahy a Československa, které D. nikdy nepřestala milovat.

D: Profile of Efrem Zimbalist, in: New Yorker 7, 5. 12. 1931; Mozart, New York 1932, 2. vyd. 1956; Of Lena Geyer, New York 1936, 2. vyd. 1942; The Valley of Decision, New York 1942 (česky Údolí rozhodnutí, 1947, přel. V. Vařecha, 1971, 1992); East Side, West Side, New York 1947 (česky Láska v New Yorku, 2000, přel. P. Vereš); My Brother’s Keeper, New York 1954; Garibaldi, New York 1957; The Constant Image, New York 1960; Too Strong for Fantasy, New York 1967 (výňatek česky Jan Masaryk: poslední portrét, 1991, přel. V. Smetáček).

L: Who Was Who in America, Chicago 1962; R. Myers, A Dictionary of Literature in the English Language from Chaucer to 1940, Oxford 1970, sv. 1, s. 227; W. J. Burke – W. D. Howe, American Authors and Books: 1640 to the Present Day, 3. vyd., New York 1972, s. 155; Z. Vančura a kol., Slovník spisovatelů: Spojené státy americké, 1979, s. 185; Grove 7, s. 454 a 20, s. 685n.; Women in World History: a Biographical Encyclopedia 4, Waterford 1999, s. 344 (podobizna); Kdo byl kdo – proslulí návštěvníci, 2001, s. 130n.

P: LA PNP Praha, fond Träger Josef, č. i. 2403–2404, č. př. 42/95, 2 dopisy J. Trägerovi (1946–1947), fond Träger Josef, č. i. 263, č. př. 42/95, průvodní doklad k zásilce potravin J. Trägerovi (1947); fond Čapek Karel, č. i. 1580, č. př. 96/82, newyorská adresa vlastní rukou D. (nedatováno).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Čech

Pamětní deska na domě v Loretánské ulici v Praze na Hradčanech