DAVIDOVIČ Emil 1912–1986
Emil DAVIDOVIČ | |
![]() | |
Narození | 30. 12. 1912 |
---|---|
Místo narození | Chust (Ukrajina) |
Úmrtí | 16. 1. 1986 |
Místo úmrtí | Dortmund (Německo) |
Povolání |
Náboženský nebo církevní činitel Společnost - ostatní |
Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 150 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/82373 |
DAVIDOVIČ, Emil, * 30. 12. 1912 Chust (Ukrajina), † 16. 1. 1986 Dortmund (Německo), rabín
Po absolvování tradiční základní židovské školy (cheder), navštěvoval rabínské školy ve Vyškově nad Tisou, v Košicích, v Seredi nad Váhom a vysokou rabínskou školu (Ješiva ha-rama) v Bratislavě. Gymnaziální studia dokončil v Brně, kde také poslouchal na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity přednášky z filozofie, sociologie a germanistiky. 1937/38 zahájil studia na rabínském semináři ve Vídni, která však musel přerušit poté, co bylo Rakousko připojeno k nacistickému Německu. 1939–44 byl posluchačem na rabínském semináři v Budapešti. 1944 byl s celou rodinou deportován do Osvětimi. Po návratu 1945 na výzvu přípravného výboru Rady židovských náboženských obcí (RŽNO) organizoval nově se utvářející obec ve Varnsdorfu. 1949 byl povolán do Prahy a pověřen funkcí vedoucího kultového oddělení RŽNO a současně se stal zástupcem rabína v Praze a vedoucím oblastního rabinátu pro kraje Plzeň, České Budějovice a Praha-venkov. V těchto krajích, k nimž po přesídlení rabína Federa do Brna přibyl i kraj Pardubický, byl 31. 5. 1953 jmenován oblastním rabínem. 1962 odešel přes Kolumbii do Izraele, kde pracoval v knihovně Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. 1963 přesídlil do Dortmundu, kde působil až do smrti jako zemský rabín Westfalen-Lippe.
L: Věstník židovských náboženských obcí 15, č. 4, 1. 4. 1953, s. 29; M. Hanková, Kapitoly z poválečných dějin židovské komunity v Čechách a na Moravě (1945–1956). Ústav hospodářských a sociálních dějin UK FF Praha, 2006 (magisterská práce).
Bedřich Nosek