DELMÉDIGO Josef Šelomo ben Elijahu 1591–1655

Josef Šelomo ben Elijahu DELMÉDIGO
Narození	16. 6. 1591
Místo narození	Heráklion (Kréta, Řecko)
Úmrtí	16. 10. 1655
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Matematik‎ Astronom nebo astrolog‎ Lékaři‎ Filozof‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 162-163
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/76094

DELMÉDIGO, Josef Šelomo ben Elijahu (též JŠR nebo Josef Šelomo Rofe), * 16. 6. 1591 Heráklion (Kréta, Řecko), † 16. 10. 1655 Praha, filozof, astronom, lékař, rabín

Narodil se v rabínské rodině původem z Benátek. Tradičně se mu dostalo vedle židovské náboženské výchovy i rozsáhlého klasického vzdělání. Ovládal řečtinu, latinu, italštinu a španělštinu. V 15 letech odešel do Itálie, kde na univerzitě v Padově studoval kromě medicíny i filozofii. Jeho další vývoj ovlivnilo zejména učení Aristotela a předního židovského středověkého filozofa Moše Maimonida. Jedním z jeho učitelů byl i Galileo Galilei, který mu vštípil lásku k astronomii a matematice, které se pak kromě filozofických studií staly jádrem D. přínosu k dějinám vědy. Seznámil ho též s Koperníkovým astronomickým systémem a D. se stal prvním židovským učencem, který tento systém přijal a na jeho základě provedl kritiku středověkého pojetí světa a kosmu. 1613 se vrátil zpět na Krétu, odkud však musel již 1616 odejít pro podezření, že zpochybňuje víru v nesmrtelnost duše. Nejprve pobýval v Egyptě, později v Cařihradu, Polsku, Holandsku a Německu. Během cest poznal i židovskou mystiku, zejména v podání Jicchaka Lurji-Aškenaziho. 1645 se usadil v Praze, kde později i umřel. O jeho pražském pobytu chybí informace, pravděpodobně se živil jako lékař. Byl pohřben na pražském Starém židovském hřbitově.

Z obsáhlého encyklopedického díla, které odráží různorodost jeho názorů, byly vydány tiskem pouze tři spisy. První z nich nazvaný Elim vyšel v Amsterdamu 1629 a obsahoval traktáty matematického, geometrického a astronomického obsahu. Druhý s názvem Ta’alumot chochma (Tajemství moudrosti), vytištěný 1629–31 v Basileji, byl kabalistický a třetí, vydaný tiskem až 1834 v Jevpatorii na Krymu, obsahoval vědeckou diskusi týkající se spisu Elim.

L: Encyclopaedia Judaica V, Berlin 1930, s. 919–924; Encyclopaedia Judaica, Jerusalem 1971, 5, s. 1478; Neues Lexikon des Judentums (ed. J. H. Schoeps), Gütersloh – München 1992, s. 102; Epitaphs from the Ancient Jewish Cemetery of Prague. Edited with an Introduction and Notes by Otto Muneles, Jerusalem 1988, č. 220, s. 331–333 (hebr.); SČF, s. 96.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Bedřich Nosek