DIESBACH Jan 1729–1792
| Jan DIESBACH | |
 | |
| Narození | 10. 4. 1729 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 2. 12. 1792 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
Fyzik Náboženský nebo církevní činitel Historik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 206 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45449 |
DIESBACH, Jan (též Johann), * 10. 4. 1729 Praha, † 2. 12. 1792 Praha, spisovatel, pedagog, jezuita
Věnoval se duchovní dráze jako příslušník Tovaryšstva Ježíšova. Pedagogicky působil 1751–54 v Olomouci a Brně, 1760 byl povolán do vídeňského Theresiana. Po obdržení doktorátu filozofie (1763) přednášel D. čtyři roky filozofii spolu s fyzikou na pražské univerzitě. Ve svém pojetí prosazoval koncepce chorvatského fyzika, astronoma, matematika i filozofa R. J. Boškoviće, na jehož podnět vyškrtl papež Koperníkovy práce ze seznamu zakázaných knih. 1767 se stal doktorem teologie, později ale opustil místo profesora dogmatiky a věnoval se v Balbínových stopách genealogickému studiu. Po zrušení jezuitského řádu se stal vychovatelem arciknížete Františka, pozdějšího rakouského císaře Františka I., a ve šlechtické rodině Brownů.
D: Institutiones philosophicae de corporum attributis ad mentem Rogerii Boschovichii, 1761; Bohuslai Balbini Syntagma Kolowrateum, 1767; Tabularium Boëmo-genealogicum Bohuslai Balbini recognitum et usqe ad aetatem nostrum continuatum, 1770; Memoriae posthumae Episcoporum Reginae-Hradecensium, 1771; Institutiones theologicae de legibus, 1772; Tractatus de angelis et daemonibus, 1773.
L: OSN 7, s. 497; A. Ghellink Vaernewyck, La Généalogie de la maison de D., Gand 1921, s. 856, 859; I. Čornejová, Tovaryšstvo Ježíšovo. Jezuité v Čechách, 1995; J. Šotola, Zrušení jezuitského řádu a olomoucká univerzita, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica 31, 2002, s. 165n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Vlastimil Hála