DITTRICH Anton Franz 1786–1849
| Anton Franz DITTRICH | |
| |
| Datum narození | 22. 7. 1786 |
|---|---|
| Místo narození | Vysočany u Žatce |
| Datum úmrtí | 18. 5. 1849 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
Náboženský nebo církevní činitel Pedagog |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 227. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45493 |
DITTRICH, Anton Franz (též Antonín František), * 22. 7. 1786 Vysočany u Žatce, † 18. 5. 1849 Praha, katolický kněz, pedagog, historik
Stal se cisterciáckým mnichem v oseckém klášteře. 1810 byl vysvěcen v Litoměřicích na kněze a současně počal působit v Chomutově jako profesor na gymnáziu, nad nímž měl patronát řád cisterciáků (do 1820). V Praze dosáhl titulu doktora filozofie. Od 1813 byl přítelem J. W. Goetha, s nímž se seznámil při jeho léčebném pobytu v Teplicích. Goethovi byl nápomocný při studiích o krásnu, později při mineralogických bádáních, básníka informoval také o dění v Čechách, o školství, nových českých lázních apod. Navštívil ho 1813 a 1818 při své cestě do Německa ve Výmaru, 1819 se setkali v Karlových Varech. Poté si dopisovali. 1823 odešel do Prahy, kde do 1844 vyučoval na pražském staroměstském akademickém gymnáziu a kde od 1845 až do své náhlé smrti (cholera) zastával po J. Jungmannovi místo prefekta. Na filozofické fakultě pražské univerzity přednášel od 1821, děkanem se stal 1830/31; byl členem akademického senátu. Pečoval o sbírku listin univerzitního archivu a s univerzitním bibliotekářem Antonínem Spirkou, strahovským premonstrátem Ladislavem Janderou a Josefem Jungmannem počal vydávat historické prameny k dějinám univerzity od založení do 17. století Monumenta historica universitatis Carolo-Ferdinandeae Pragensis (1830–34 dva díly ve třech svazcích). Mimo to připravil k vydání vlastní práci Statuta universitatis Pragensis, tisk byl během revoluce 1848 zmařen. Cenné jsou z dnešního pohledu D. deníky, uložené ve fondu oseckých cisterciáků v litoměřickém archivu, a korespondence, dokládající D. živý podíl na dobovém dění (kromě J. W. Goetha zejména se Salesiem Krügnerem). D. psal příležitostně básně (sbírka Poetische Versuche) a akademické řeči, byl autorem učebnice matematiky. V rukopise zůstala další díla, mj. Annales Monasterii ord. Cist. B. M. V. de Osseco s doplňky a Ansichten vom Klosterleben. Ve spise Mythodendron zpracoval životopis opata Rautenstraucha. Pohřben byl na Malostranském hřbitově.
Marcella Husová
Literatura
- Verzeichnis der Mitglieder des Stiftes Ossegg, 1896
- OSN 7, s. 631
- MSN 2, s. 285
- KSN 3, s. 366
- BOS 3, s. 531
- BL 1, s. 258
- DUK 3, rejstřík
- A. John, Eines Deutsch-Böhmen Besuch in Jena und Weimar. Aus A. D.’s Tagebuch, in: Jahrbuch der Goethe-Gesellschaft 11, 1925
- J. Hanzalová, Soupis osobních písemných pozůstalostí a rodinných archivů v České republice, 1995, s. 99
- MSA 84, 1986, s. 21–22
- MSA 95, 1989, s. 15
- P. Kovařík, Klíč k pražským hřbitovům, 2001, s. 275
- Regestausgabe „Briefe an Goethe“ 1, Weimar 1980 (Bd. 6 RA, Bd. 8 RA)
- R. Sak, Velké postavy českých dějin. Josef Jungmann, 2007, s. 96, 99, 105, 215.
Prameny
- Biografický archiv ÚČL Praha
- SOA Litoměřice (10 kartonů, 1804–1849, inventář Cisterciáci Osek, 1967)
- Österreichische Nationalbibliothek Bildarchiv, Wien (kde 2 obr. F. X. Zaldera a F. Hochela, A. D. jako gymnaziálního profesora a k instalaci prefektem).
Reference
