DRACHOVSKÝ Jan 1577–1644

Jan DRACHOVSKÝ
Narození	1577
Místo narození	Třeboň
Úmrtí	24. 5. 1644
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Náboženský nebo církevní činitel‎ Náboženský publicista‎ Jazykovědec‎ Spisovatel‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 358-359
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45811

DRACHOVSKÝ, Jan (též DRACHOVIUS), * 1577 Třeboň, † 24. 5. 1644 Brno, jezuita, církevní spisovatel, misionář

Z jaké rodiny pocházel a kde studoval, není dosud známo. Asi navštěvoval jezuitskou školu, neboť byl od 1594 veden jako člen řádu jezuitů. Zapojil se do rekatolizačního proudu a před Bílou horou misionářsky působil na jižní Moravě. Od 1607 se zaměřil především na náboženskou obec habrovanských v Lulči u Vyškova. Po 1611 pobýval převážně v Boskovicích, od 1615 spolu s Janem Sarkanderem v Holešově. 1622 přišel s jedním spolubratrem do Lipníku nad Bečvou, kam olomoucký kardinál František z Dietrichštejna povolal po porážce stavovského povstání jezuity, aby šířili protireformační ideje, a odkud současně vypověděl nekatolické duchovní. D. bydlel jako děkan pro neobyvatelnost fary zprvu na zámku v Hranicích. 1624 se stal prvním rektorem nově zřízené jezuitské koleje ve Znojmě. Prameny dokládají, že na katolickou víru obrátil na 300 osob. 1626 se stal prý očitým svědkem zjevení Bílé paní Pernštejnské. Jako misionář působil také ve Zdounkách, kde na víru obrátil 12 osob. 1635 přišel s Václavem Joannidesem na přání Jana Kavky z Říčan na Příbramsko, aby v Milíně pokračoval v již započaté misii Adama Kravařského a Matouše Sculteta. Odtud jezuité rozšířili své působení do Slivic a do Hostomic, 1644 i na Svatou Horu. Od 40. let žil v Brně. Byl náboženským polemikem, profesorem a kazatelem. Proslul ne smiřitelností v boji proti českým bratřím, jejichž knihy dával pá lit. Jeho hlavním dílem se stala latinsky psaná pětidílná česká gramatika pro jezuitské školy, kterou s názvem Grammatica Boëmica in V Libros divisa, a quodam Patre Societatis JESV Jam pridem in gratiam Tyronum Boëmicae linguae composita vydal jezuitský kazatel a misionář M. V. Šteyer v Olomouci 1660. Na D. dílo se odvolával v úvodu i proslulý Brus jazyka českého neb Spis o poopravení a naostření řeči české vydaný 1667 J. Konstancem, jenž v něm zrekapituloval prozodická pravidla z D. díla Grammatica a odkázal na jeho teorii českého časoměrného verše. D. se považuje za první ho autora české mluvnice – gramatiky. Z ostatních děl se v opisu ve Slavatových pamětech dochovaly dva polemické traktáty namířené proti jednotě bratrské. Podle některých pramenů se D. zabýval také teorií divadla.

D: in: Knihopis č. 02093; 2/3, s. 88.

L: Jireček 1, s. 901; KSN 3, s. 476; OSN 7, s. 915; MSN 2, s. 377; RSN 4, s. 272; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 509; BOS 3, s. 601; LČL 1, s. 596–597; J. Vašica, České literární baroko, 1995, s. 117, 317; O. Koupil, Joannes Drachovius SJ jako teoretik české časoměrné poezie, in: Česká literatura 58, 2010, č. 2, s. 147–167.

P: Biografický archiv ÚČL Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová