DROZD Jan 1837–1910
| Jan DROZD | |
| Datum narození | 5. 1. 1837 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Datum úmrtí | 23. 9. 1910 |
| Místo úmrtí | Karlín (Praha) |
| Povolání |
Náboženský nebo církevní činitel Náboženský publicista Redaktor nebo žurnalista |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 385. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45890 |
DROZD, Jan, * 5. 1. 1837 Praha, † 23. 9. 1910 Karlín (Praha), katolický kněz, publicista, politický činitel
Pocházel z nuzných sociálních poměrů. Absolvoval pražskou teologickou fakultu, 1860 přijal kněžské svěcení. V následujících deseti letech postupně působil jako kaplan na Proseku (Praha) a v Praze u sv. Haštala a u sv. Vojtěcha. Od 1871 učil náboženství na malostranském gymnáziu v Praze, kde si získal značnou vážnost a oblibu u studentů; napsal a vydal učebnici církevních dějin, jež se dočkala dvou reedic (Církevní dějiny pro vyšší gymnasia a reálky, 1873, 1892, 1901), a upravil třetí vydání Fenclovy Liturgiky pro střední školy (1892). Organizačně schopný, agilní kněz a vyhledávaný řečník vystupoval na různých katolických sjezdech (1897 předsedal prvnímu sjezdu Nového života) a slavnostech a každoročně vedl pouť do Říma. V roce 1869 založil společně s M. Karlachem katolický politický týdeník, posléze odpolední deník Čech, stal se jeho prvním redaktorem. Politicky inklinoval ke Katolicko-politické jednotě pro Království české, několik let byl jejím jednatelem a počátkem 90. let 19. století předložil návrh na založení katolické politické strany. 1895 se stal členem Pražské družiny pro katolickou organizaci, usilující o založení konzervativní politické strany.
Byl spjat s historií Svatováclavské záložny (založené 1872 M. Karlachem), která byla nejvýznamnějším hospodářským podnikem katolického tábora v Čechách a z jejíchž prostředků byly financovány politické i nepolitické podniky (mj. 1891 až 1896 sanováno vydávání Večerních novin, tiskového orgánu Katolicko-politické jednoty). 1878 se stal starostou tohoto finančního ústavu a významně přispěl k jeho rozkvětu, D. působení v něm skončilo 1902 velkým skandálem kvůli defraudaci, kterou zavinil nedostatečnou kontrolou podřízených. 1903 byl D. pražským porotním soudem odsouzen k sedmi letům vězení. Z věznice na Pankráci vyšel 1910 s podlomeným zdravím.
Pavel Marek, Michal Pehr
Dílo
O chudinství a činnosti sněmu v tom směru. Přednáška prof. J. D. a rozprava v Jednotě občanů pražských, 1889; Liturgika pro střední školy (podle Innocencia Ant. Fencla upravil J. D.), 1892; Cesty veřejného mínění: jindy a nyní: sociální a politické úvahy, 1901; O vědě a víře: deset řečí, 1902.
Literatura
- Našinec 24. 9. 1910, s. 5
- P. Marek, Český katolicismus 1890–1914, 2003, s. 485–494
- M. Pehr a kol., Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích, 2007, s. 66−67
- Proces záložny Svatováclavské, in: Katolické listy 27. 11.–12. 12. 1903.
Prameny
- SOA Praha, fond Zemský soud trestní – Svatováclavská záložna
- NA Praha, fond Ordinariát pražského arcibiskupství 1536–1939 – Svatováclavská záložna.
Reference