EICHNER František 1886–1965

Z Biografický slovník českých zemí
František EICHNER
Narození 24. 2. 1886
Úmrtí 27. 10. 1965
Místo úmrtí Praha
Povolání Zoolog‎
Obchod, služby, cestovní ruch‎
Redaktor nebo žurnalista‎
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 550
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/85514

EICHNER, František, * 24. 2. 1886 ?, † 27. 10. 1965 Praha, obchodník, včelař, publicista

Údaje o místě narození, rodičích, vzdělání a předmětu podnikání nejsou známy. Živil se jako obchodník patrně se včelařskými potřebami a produkty v Praze. Byl znám hlavně jako povolaný včelař a správce plemenného chovu včel v Čechách, spolubudovatel včelařského družstevnictví a autor vyhledávaných příruček pro praktické včelaře. Po dlouhou dobu předsedal Včelařskému spolku v Praze a přispěl k reorganizaci Zemského ústředí včelařských spolků. Byl jedním z tvůrců zprostředkovací medové akce v době velké hospodářské krize. Akce zajistila výhodné prodejní ceny suroviny, vedla k ustavení Medokomise v Čechách a Ústředny medu na Moravě a v jejich přeměnu na moderní všestranná družstva. Věnoval se intenzivně organizaci výkupu a distribuci medu, výrobě medoviny a mezistěn, řídil se spolupracovníky práci Včelařského družstva v Praze založeného 1933 a předsedal jeho dozorčí radě. Dále 1941–49 vedl Zemskou sběrnu medu v Čechách. Byl členem redakční rady Českého včelaře a sám redigoval odborné časopisy Včelařské rozhledy (1927–32) a Včelařský obzor (1933 až 1936), kam napsal několik podnětných příspěvků mj. o potřebě založení včelařské školy a výchově amatérů i odborníků. Spolkového života včelařů po 1948 se již nezúčastnil.

D: Lidový chov matek, 1935; O včelařském nářadí. Stručné pojednání o úlech, včelařském nářadí i o jejich používání, 1941; Lidový chov včelích matek. Návod k chovu matek pro malé včelíny, 1943; Chcete včelařit?, 1948; Těm, kteří začínají včelařit, 1948; Jaký úl. Plány úlů, 1948.

L: J. Nepraš, Portréty významných včelařů, in: Včelařství 22, 1969, s. 278; týž, České včelařství, 1971, s. 313; Koleška-D, s. 64–65.

Gustav Novotný