ELIÁŠ Rudolf 1878–1964

Rudolf ELIÁŠ
Narození	19. 4. 1878
Místo narození	Pavlov u Telče
Úmrtí	29. 6. 1964
Místo úmrtí	Ostrava
Povolání	Osvětový nebo veřejný činitel‎ Spisovatel‎ Redaktor nebo žurnalista‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 575-576
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46229

ELIÁŠ, Rudolf (též ELIAŠ), * 19. 4. 1878 Pavlov u Telče, † 29. 6. 1964 Ostrava, spisovatel, pedagog, regionální pracovník

Pocházel z rodiny Františka E. a Johanny, roz. Korábové. Rodiče se v době studia jeho bratra Františka Xavera (1873 až 1950) přestěhovali do Telče, kde oba bratři navštěvovali reálné gymnázium, poté spolu odešli na pedagogický ústav v Kroměříži, kde E. 1899 maturoval. S bratrem spojil i svůj další osud. Od 1902 oba učili tři roky ve Václavovicích na Těšínsku, kde i hrávali divadlo, zakládali knihovny a přednášeli. Tam i na Opavsku zřídili 11 živnostenských škol, v Michálkovicích chlapeckou a dívčí měšťanku. E. působil v Michálkovicích jako odborný učitel. Do literárního dění se zapojil 1897 již během studií, kdy pod pseudonymem Petr Obrovec přispíval do Kroměřížského obzoru, od konce 90. let i do dalších moravských časopisů, zejména verši plnými vzdoru proti germanizaci a polonizaci Těšínska a lásky k regionu, jeho lidu a jazyku. E. básně se staly oblíbenými a byly recitovány veřejně. 1903 založil a 1905–14 redigoval první dětský časopis ve Slezsku, měsíčník Slezské mládeži, od druhého čísla s titulem České mládeži. Osmý ročník úřady pro protistátní obsah zakázaly. Redigoval také Těšínské noviny do 1910, kdy se tohoto úkolu vzdal kvůli spolupráci s pražským karlínským nakladatelem Emilem Šolcem. U něho otiskl řadu vlastních prací v próze i ve verši určených dětem (1915: Jiříčkovy písničky, 1916: Šťastné chvíle, Čtení našeho potěšení, 1917: Věnec přání, aj.), další 1916 u nakladatele Veverky ve Frýdku (Jiříčkovy pohádky, Dětský ráj). Vedle toho články, povídkami a básněmi hojně přispíval do novin na Ostravsku, Těšínsku a Opavsku, zejména Slezského věstníku. Užíval pseudonymy: Jan Koráb, Petr Boruta, Petr Vok, Rudolf Pavlov, Vlastimil Boj, Vlastislav Boj. 1917 podepsal s bratrem Manifest spisovatelů za samostatnost státu, 1919 se zasazoval o zachování Těšínska v Československu. Počátkem 20. let se zapojil do činnosti regionálního nakladatelství divadelních her Aloise Zelinky v Mariánských Horách (Ostrava), jehož knižnici levných brožur pro děti Světové pohádky 1921 redigoval a 13 sešitů naplnil svými či upravenými texty s převažujícími orientálními náměty. Vlastním nákladem vydal 7 knížek Pohádek našich i cizích, 1922, 10 knížek Dějin českého národa, 1923, 3 knížky četby věnované dětem Školáček, 2 knížky o dějinách jiných národů Malý Vševěd. V Holešově vydal práce s historickým námětem či biografie: Příchod Čechů, Krok a jeho dcery, Přemysl za knížete povolán, T. G. Masaryk atd. S Hokrovou knižnicí Knihovnička mládí posilující výchovné vlastenecké tendence spolupracoval zejména ve 2. polovině 30. let, další podobné (např. Tatíček Masaryk, 1921) vydával vlastním nákladem a tiskl i nadále u regionálních nakladatelů (např. Malý gratulant u Novosada v Místku, Světlo v temnotách u Bílka tamtéž). E. se stal regionálním spisovatelem Slezska, kulturním, osvětovým a pedagogickým pracovníkem Těšínska, jako básník je přiřazován k epigonům Bezruče (sbírka básní vydaná vlastním nákladem jako bibliofilie Slezské bodláčí. Zpěvy Petra Obrovce, 1919). Na protest proti polským nárokům na Těšínsko napsal pod pseudonymem Rudolf Pavlov Těšínské elegie (1920). Celkem vydal 70 knih, dalších 50 zůstalo v rukopise. Od 1936 byl ředitelem měšťanské školy ve Slezské Ostravě, od 1961 žil v Ostravě-Muglinově. Od 1948 nemohl publikovat. S manželkou Irénou měl dvě děti, Anežku a Jiřího (1908–1960), klavíristu a hudebního skladatele.

L: F. S. Frabša, Čeští spisovatelé dnešní doby, 1923; OSND 2/1, s. 409; MSN 2, s. 550; KSN 4, s. 79; HS 1, s. 294; Album representantů, s. 933; Literární rozhledy 12, 1928, s. 227; Kulturní adresář ČSR 1, 1934, s. 85, 2, 1936, A. Dolenský (ed.), s. 99; Slezský sborník 2, 1937, s. 7; 43, 1949, s. 8; M. Rusinský, Kapitolky ze Slezska, 1946, passim; týž, Bard prvý z Beskyd, 1947, s. 38, 127; K. Tauš, Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů a časopisů pro čtenáře novin, 2. vyd., 1947, s. 80, 353, 498; J. Kunc, Kdy zemřeli… 1967–1970 a 1935–1936, 1970; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 526; Ficek 5, s. 42; Slezsko 3, s. 35–36.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; Matrika narozených řkt. f. ú. Pavlov (Jihlava), pro rok 1878, s. 119; Archiv města Ostravy (14 kartonů, 1890 až 1959).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová