FÜRTH Heinrich 1824–1911

Heinrich FÜRTH
Narození	1824
Místo narození	Sušice
Úmrtí	14. 10. 1911
Místo úmrtí	Plzeň
Povolání	Finančník nebo pojišťovák‎ Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 515
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/138564

FÜRTH, Heinrich, * 1824 Sušice, † 14. 10. 1911 Plzeň, podnikatel v papírenském průmyslu, finančník

Byl spřízněn s rodinou židovského obchodníka Daniela F. (1764–1826), jehož potomci se později zapsali do dějin sirkařského průmyslu. O F. vzdělání a činnosti se až do šedesátých let nedochovaly hodnověrné zprávy. Podnikat začal se švagrem Leopoldem Gellertem, po 1860 provozovali v Plzni směnárnu. Rozkvět zpracovatelského průmyslu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 19. století je inspiroval ke hledání vhodného oboru, který by zajistil nejen návratnost investovaných prostředků, ale i zisk. Rostoucí spotřeba papíru a trvalý nedostatek hadrů, které v té době byly základní surovinou pro jeho výrobu, je přivedla nejprve k rozhodnutí věnovat se výrobě slámového papíru. První papírnu zprovoznili na plzeňském Jižním předměstí (čp. 366). Vyráběli na dvou starších papírenských strojích s denní kapacitou 1600 kg, nový stroj původem z Anglie koupili 1870. Tehdy již produkovali také lepenku. Zaměstnávali dvaatřicet pracovníků. Po krachu na vídeňské burze (1873) ukončili směnárenskou činnost a nadále vyráběli jen papír. 1880 využili možnosti zakoupit na Lineckém předměstí (čp. 10) v Českých Budějovicích tzv. Knížecí mlýn na Vltavě, který měl k dispozici osm vodních kol a dostatečné množství vody pro slámovou technologii. Velkou předností regionu byl dostatek suroviny a výborná dopravní dostupnost. Budějovický železniční uzel nabízel spojení s Prahou, Vídní, Plzní, Chebem a přes Linec až do přístavu v Terstu. Řízení nové firmy se ujala rodina Gellertova. F. odstoupil z vedení 1890 a nadále se věnoval svým soukromým zálibám. Byl ženatý s Charlottou, roz. Gellertovou (* 1833), z Tachova.

Syn Emil (* 5. 4. 1860 Sušice, † 18. 9. 1943) nastoupil 1884 do firmy Fürth & Gellert se sídlem v Plzni. 1907 byla veřejná obchodní společnost převedena na akciovou a Emil se stal jejím většinovým akcionářem. Kvůli sporům o řízení se 1913 rozhodl odprodat všechny akcie rodině Gellertově a 1914 koupil v Neštědicích (dnes část obce Povrly /u Ústí nad Labem/) továrnu na celulózu Bruno & Kisker s připojeným provozem na zpracování papíru. Zellulose- und Papierfabrik Nestersitz a. d. Elbe Emil Fürth & Sohn patřila k průkopníkům výroby celulózové buničiny chemickou cestou v severní části Sudet. Rodina ztratila veškerý vliv ve svých bývalých firmách během dvacátých a třicátých let 20. století.

L: F. Krawany, Österreich-ungarische Papier Industrie, Wien 1919, s. 76–77; A. Brüne, Festtag der Papierindustrie in Nestersitz, in: Centralblatt für die österreich-ungarische Papierindustrie 19, 1901, s. 462–465; A. Bílek, Dr. Julius Petschek gestorben, in: Čechoslowakische Papierzeitung 12 (5), 1932, s. 1–2; W. Ornstein, Papierinteressen des Hauses Petschek, in: Zellstoff und Papier 9 (6), 1930, s. 428; Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska… 2, M. Myška (ed.), 2008, s. 92–93 (s další literaturou).

Jiří Palát