FARSKÝ Oktavián Marie Josef 1893–1969

Oktavián Marie Josef FARSKÝ
Narození	24. 11. 1893
Místo narození	Vlkov (myslivna Zámek, u Chlumce nad Cidlinou)
Úmrtí	16. 4. 1969
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Zoolog‎ Lesník nebo myslivec‎ Pedagog‎ Spisovatel‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 78-79
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/69144

FARSKÝ, Oktavián Marie Josef (též Octavianus, Oktavianus), * 24. 11. 1893 Vlkov (myslivna Zámek, u Chlumce nad Cidlinou), † 16. 4. 1969 Brno, lesník, fytopatolog, pedagog, odborný spisovatel

Byl synem revírního lesního ve službách hrabat Kinských. Po maturitě na nymburské reálce (1912) pokračoval do 1914 ve studiích na technice v Praze. Absolvoval obor zemědělského inženýrství a studia lesnictví dokončil na VŠZ v Brně (1920 zemědělský a 1923 lesní Ing.). 1913–15 a 1918–20 praktikoval u správ polesí a na lesním ředitelství velkostatku Chlumec nad Cidlinou, 1915–18 vedl jako lesnický důstojník-pěstitel polní a lesní hospodářství u Ptuje (Slovinsko) a v Sct. Osvaldo u Udine v severní Itálii. Válečnou vojenskou službu opustil v hodnosti nadporučíka pěchoty v záloze. 1920–46 působil jako adjunkt, inspektor, komisař a vrchní zemědělský rada ve fytopatologické sekci Zemského výzkumného ústavu zemědělského v Brně. Zaměstnání přerušil 1927–28, kdy studoval na École des Eaux et Forêts a přírodovědecké fakultě v Nancy ve Francii (disertace O užitečnosti některých dravců a havranovitých zjištěné rozborem jejich potravy, RNDr.), a 1932–33, kdy přijal místo lesmistra a ředitele velkostatků firmy Baťa ve Zlíně. Věnoval se tam hlavně výzkumu, pokusům a poradenství z oboru ochrany lesa, lesnické fytopatologie, myslivosti, ovocnářství a ochrany ptactva, méně pak zemědělské fytopatologii a ochraně rostlin. 1937 zahájil habilitaci, 1939 obhájil práci Hodnota a význam myslivosti, ale řízení přerušila válka. 1945 byl jmenován docentem pro obor ochrana lesa a myslivost, 1945 profesorem a ředitelem Ústavu ochrany lesů a myslivosti na VŠZ v Brně. 1947/48 působil jako děkan a 1948/49 proděkan lesnického odboru. Rozšířil sbírky ústavu, modernizoval výuku a zavedl doplňující předměty. Po únoru 1948 byl perzekvován a 1953 poslán do invalidního důchodu. Na žádost Výzkumného ústavu ochrany lesa v Banské Štiavnici do 1960 studoval choroby a škůdce lužních lesů na jihozápadním Slovensku v oblasti zátopové plochy budoucí přehrady Gabčíkovo.

Patřil k odborníkům evropského věhlasu v oborech fytopatologie, ochrany lesa, myslivosti, výživy zvěře a ornitologie. Zkoumal ochranu porostů před hmyzími škůdci, trávení myší strychninovým ovsem, význam ptactva pro ochranu zemědělských kultur a lesa, pěstování, choroby a ochranu dřevin, černou zvěř a bažanty a jejich potravu.

Zajímal se o výživu zvěře, vliv zvěře a ptactva na škůdce. Od 1941 vedl výzkumné práce Ústavu ochrany lesa a myslivosti VŠZ v Brně, kde se věnoval fenologickým otázkám koroptví. Podnikl studijní cesty po evropských lesích, školách a ústavech, referoval na zahraničních kongresech. Byl členem řady profesních organizací doma i v zahraničí. Působil jako přísežný znalec brněnského vrchního soudu v oboru odhadu větších statků s lesním hospodářstvím.

Od 1921 publikoval okolo dvě stě padesáti prací mj. do periodik: Stráž myslivosti, Československý les, Lesnická práce, Ochrana rostlin, Československé lesnicko-lovecké listy, Moravský hospodář, Zemědělský archiv, Ovocnické rozhledy, Zemědělská jednota, Dřevařské listy, Lovec a Les ad.

Oženil se 1929 s Marií Novotnou a spolu vychovali dceru. Byl pohřben v rodinné hrobce v Chlumci nad Cidlinou. 2003 mu byl vybudován památník v rajhradské bažantnici Mendelovy univerzity.

D: výběr: Zpráva o chorobách a škůdcích lesa za rok 1920, 1924; Zpráva o chorobách a škůdcích ovocného stromoví, révy, zeleniny a rostlin okrasných, které byly pozorovány roku 1921 na Moravě a ve Slezsku, 1925; Zpráva o chorobách a poškozeních kulturních rostlin ve vegetační periodě r. 1920–1921 na Moravě, 1925; Příspěvek k řešení otázky hubení hraboše polního (Arvicola arvalis), 1925; O lesnictví ve východní Francii, 1930 (s W. Mareschem); Příspěvek k řešení otázky organizace a programu výzkumnictví v oboru myslivosti, 1931 (zvl. ot.); Hodnota a význam naší myslivosti, 1935; Myslivost jako obor živočišné výroby, její hospodářský význam a potřeby, in: Zemědělský plán výroby živočišné v Československu, 1936, s. 149–164; Potrava toulavých koček, 1944; Ochrana lesů, 1946 (skriptum); K otázce zlidovění myslivosti, in: Sborník Masarykovy akademie práce 20, 1946, č. 118, sešit 3, s. 165–206 (s J. Mrkosem); Ztráty na zvěři za krutých zim na Moravě. 1. Ztráty na zvěři v zimě 1939/40, 1949 (s týmž); Užitečnost našeho bažanta pro lesnictví a zemědělství posuzovaná podle rozboru jeho potravy, 1948; Korovnice Cooleyova – Gilletteella Cooleyi Gillette zjištěna na Moravě, 1953; O žíru puchýřníka lékařského – Lytta vesicatoria L. na Gabčíkovsku, in: Práce Brněnské základny ČSAV 27, sešit 9, spis 327, 1955, s. 405–460; Choroby a škůdci topolů na Gabčíkovsku, 1961; Biotechnické zpevňování břehů nížinných toků, 1965 (s V. Gemerským).

L: C. Rakušan a kol., Myslivecký slovník naučný, 1992, s. 43–44; Tomeš 1, s. 301; G. Novotný, Vzpomínka na pana profesora O. F., učitele na Lesnické fakultě VŠZ v Brně, in: Sborník Vysoké školy zemědělské v Brně (řada C). Spisy Fakulty lesnické a dřevařské 62, 1993, č. 1–4, s. 135–139; Koleška 2, s. 46–47; L. Skala, Naši předchůdci 1, 1993, s. 103; J. Truhlář, Lesnické osobnosti – O. F. (http://www.slpkrtiny.cz/slp-krtiny/napsali-o-nas/lesnicke-osobnosti-oktavian-farsky-a912234).

P: SOA , Zámrsk, řkt. f. ú. Lužec nad Cidlinou, sign. 95-6732, kniha nar., oddíl pro Vlkov, kniha 282, poř. č. 101; Archiv Mendelovy univerzity v Brně, fond B 9 Prof. Dr. Ing. O. F. (1888) 1893–1968 (nezpracovaný a nepřístupný fond o rozsahu 9,5 bm, korespondence, výstřižky, vlastní a cizí publikace, rukopisy výzkumných projektů, mapy, plány).

Gustav Novotný