FEŘT Václav 1903–1986
| Václav FEŘT | |
| |
| Datum narození | 23. 12. 1903 |
|---|---|
| Místo narození | Zámostí (č. o. Rožďalovice) |
| Datum úmrtí | 4. 4. 1986 |
| Místo úmrtí | Řím (Itálie) |
| Povolání | Náboženský nebo církevní činitel |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 133. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/54950 |
FEŘT, Václav, * 23. 12. 1903 Zámostí (č. o. Rožďalovice), † 4. 4. 1986 Řím (Itálie), jezuita
Od 1916 studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči. Po maturitě (1923) vstoupil do kněžského semináře a vzápětí byl určen pro studia v římském Bohemiku. Tam se rozhodl pro vstup do Tovaryšstva Ježíšova, do jehož noviciátu nastoupil 1925. O dva roky později složil sliby a krátce byl prefektem na bubenečském gymnáziu. Pokračoval ve studiích v bavorském Pullachu, Římě a belgické Lovani, kde byl 1933 vysvěcen na kněze. Střídavě pobýval v Praze jako profesor náboženství a v Belgii, kde v Tronchiennes u Gentu absolvoval 1935/36 třetí probaci. Od 1938 trvale působil v Praze v koleji u sv. Ignáce, byl sekretářem Mariánské družiny a od 1941 společníkem (socius) vážně nemocného provinciála B. Spáčila. S dalším jezuitou J. Hrubým přeložil do češtiny dílo islandského spisovatele Jóna Sveinssona Nonni misionářem (1936).
Jako spirituál byl 1945 vyslán do Nepomucena, české koleje v Římě. Záhy z iniciativy kardinála Josefa Berana vedl tehdy založenou českou sekci vatikánského rozhlasu, která zahájila pravidelné vysílání o Vánocích 1947. Do vlasti se po únoru 1948 již nevrátil. Kvůli velkému pracovnímu nasazení se zhroutil a 1951 byl uvolněn z povinností v koleji. V polovině padesátých let se ujal opět církevních úřadů, načas se stal spirituálem v koleji Damascenum (pro kněží východních církví). 1960 založil a do 1965 vedl českou jezuitskou provincii v kanadském Montrealu. Poté pobýval opět v Římě a znovu převzal české vysílání Radio Vaticana, jež řídil do 1970. Viceprovinciálem pro české jezuity žijící v zahraničí byl 1969–75. Od sedmdesátých let do 1985 pracoval jako knihovník a archivář české provincie a zpovědník českých jezuitů působících v Římě, poté byl po záchvatu mrtvice trvale upoután na lůžko. Pohřben byl v Římě na hřbitově Campo Verano, obřady vykonal T. Špidlík, pozdější kardinál.
Jiří Martínek
Literatura
- http://www.jesuit.cz/vzpominka.php?id=19
- http://www.radiovaticana.cz/historie.php4
- J. Pavlík, Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, 2011, s. 526–530.
