FORMÁNEK Emanuel 1869–1929
| Emanuel FORMÁNEK | |
| Datum narození | 7. 10. 1869 |
|---|---|
| Místo narození | Litomyšl |
| Datum úmrtí | 2. 4. 1929 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
Chemik nebo alchymista Lékaři Farmakolog nebo farmaceut |
| Významnost | C |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 310. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/55506 |
FORMÁNEK, Emanuel, * 7. 10. 1869 Litomyšl, † 2. 4. 1929 Praha, lékařský chemik, toxikolog, pedagog
Pocházel z rodiny městského lékaře Emanuela F. a Aloisie, roz. Peřinové. Po maturitě na gymnáziu v Roudnici nad Labem (1887) studoval medicínu nejprve ve Vídni a posléze na české univerzitě v Praze, kde 1893 promoval. Již v době studií byl demonstrátorem Chemického ústavu české lékařské fakulty (1891–93), poté jeho asistentem (1894–97). Roku 1897 působil krátce jako městský chemik v Praze (během té doby podnikl studijní cestu do Německa a Francie), 1897–1918 jako vrchní inspektor Všeobecného ústavu ke zkoumání potravin při české univerzitě. 1898 se na české lékařské fakultě habilitoval z užité lékařské chemie a 1902 mu byla venia legendi rozšířena o toxikologii. 1903 byl jmenován mimořádným profesorem, 1913 získal titul a charakter řádného profesora a 1918 byl jmenován skutečným řádným profesorem. 1917–28 byl přednostou Ústavu lékařské chemie a od 1926 do konce života též zastupujícím přednostou Farmakologicko- -farmakognostického ústavu. Velký důraz kladl na spolupráci ústavu lékařské chemie s klinickými pracovišti. 1923/24 byl děkanem lékařské fakulty. Od 1910 působil též jako docent fyziologické chemie a toxikologie na ČVUT. Mimořádný člen ČAVU (1924).
Na počátku vědecké kariéry pokračoval v linii svého učitele prof. J. Horbaczewského ve výzkumech kyseliny močové, později se věnoval též problémům vnitřní sekrece, chemie krevního barviva a resorpce bílkovin. Řadu prací zaměřil na toxikologii a farmakologii. Preferoval originální experimentální práce před kompilačními a úvahovými publikacemi. Napsal více než dvě desítky příspěvků publikovaných časopisecky. Věnoval se též potravinářské a soudní chemii.
1911–18 zasedal jako poslanec říšské rady ve Vídni za národně sociální stranu, kde se věnoval mj. otázkám vysokých škol. Zastával významné postavení v organizaci českého a československého zdravotnictví (člen zemské, po 1918 státní zdravotní rady, přednosta státního ústavu pro zkoumání léčiv, předseda kuratoria Státního zdravotního ústavu).
Petr Svobodný
Literatura
- OSN 28, s. 430–431
- OSND 2/1, s. 618
- BSPLF 1, s. 194–195
- AČL, s. 65 (s bibliografií)
- Universita Karlova v Praze v roce 1928–1929, 1929, s. 27–28
- nekrology, in: Praktický lékař 9, 1929, s. 298–302 (bibliografie)
- ČLČ 68, 1929, s. 537–545 (bibliografie)
- tamtéž 98, 1959, s. 1244
- Farmakoterapeutické zprávy 21, 1975, s. 52–59, 136–142
- B. Večerek – J. Taizich, Výuka chemie na lékařské fakultě pražské university, in: Chemické listy 70, 1976, s. 1008–1009
- ČAVU, s. 107
- R. Luft, Parlamentarische Führungsgruppen und politische Strukturen in der tschechischen Gesellschaft 2, München 2012, s. A 103–105 (s bibliografií a další literaturou).
Prameny
- Archiv UK, Praha, fond LF UK 1883–1953, osobní spis (bibliografie) fond Matriky UK, Matrika I. (1882–1900), p. 263.
Reference