FRIND Václav 1843–1932

Z Biografický slovník českých zemí
Václav FRIND
Datum narození 26. 1. 1843
Místo narození Hanšpach (dnes Lipová /u Šluknova/)
Datum úmrtí 2. 8. 1932
Místo úmrtí Chotěšov (u Plzně)
Povolání Náboženský nebo církevní činitel‎
Významnost C
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 436–437. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/55931

FRIND, Václav (též Wenzel Anton), * 26. 1. 1843 Hanšpach (dnes Lipová /u Šluknova/), † 2. 8. 1932 Chotěšov (u Plzně), světící biskup, teolog

Synovec Antonína Ludvíka F. (1823–1881). Gymnázium a seminář vystudoval v Litoměřicích, na kněze byl vysvěcen 1866. Krátce působil jako kaplan ve Varnsdorfu (1866–67). V letech 1867–70 studoval ve Frintaneu ve Vídni, na tamní univerzitě získal 1873 i doktorát teologie.

Počátkem sedmdesátých let byl sekretářem a ceremoniářem litoměřického biskupa Augustina P. Wahaly, 1872–78 působil jako profesor morální teologie na bohosloveckém učilišti v Litoměřicích, poté na teologické fakultě v Praze (od 1882 německé); 1884/85 byl jejím děkanem a 1885/86 rektorem univerzity. Jeho inaugurační řeč Die Rechts-Idee in der Moral und Juridik 1885 vyšla tiskem. 1879 napsal studii k přirozenému právu Friedricha von Savigny, 1883 vydal životopis strýce biskupa Antonína Ludvíka F. Jako morální teolog se zabýval mravním právem k používání rodného jazyka u národnostních menšin, zejména na území rakousko-uherské monarchie. Rozdělení pražské teologické fakulty na českou a německou vysvětloval z hlediska vztahu církve k národnostem ve studii z roku 1884; vztah jazyka a nových rakouských zákonů shrnul v článku Über sprachlichen Willensausdruck und den neuen österreichischen Gesetzentwurf (1889). Jazykovému tématu věnoval své hlavní dílo Das sprachliche und sprachlich-nationale Recht in polyglotten Staaten und Ländern mit besonderer Rücksichtsnahme auf Oesterreich und Böhmen vom sittlichen Standpunkte aus (1899). Pojednání o morálním právu na používání jazyka Das sittliche Recht auf den Gebrauch der Sprache, vydané 1900 v časopise Cultur, i další jeho názory rozproudily diskusi v českém tisku (Katolické listy, Věstník katolického duchovenstva). Věnoval se vztahu vědy a víry (Leo XIII. und die thomistische Filosophie, 1888), ale i odkazu francouzské revoluce ve vztahu k náboženství a svobodě myšlení. Vydal studii o náboženském vzdělávání dětí bez konfese (Religionsunterricht konfessionsloser Kinder, 1910) a dlouhodobě se, ovlivněn strýcem, zabýval sv. Janem Nepomuckým a jeho kultem.

1890 se F. stal kanovníkem pražské metropolitní kapituly, 1901 přijal biskupské svěcení a byl jmenován titulárním biskupem gadarským a světícím biskupem pražské arcidiecéze. Od 1907 byl zároveň děkanem a 1908 proboštem metropolitní kapituly. Působil i v nejvyšší radě pro školní záležitosti v Čechách. Z jeho podnětu vznikl 1896 arcibiskupský konvikt s gymnáziem v Doupově. 1908 inicioval zřízení starobinců v Dejvicích (Praha) a ve Volyni, jejichž správu svěřil milosrdným sestrám. Založil též Jubilejní fond pro potřeby velechrámu a Jubilejní proboštské a kapitulní podpůrné nadání pro vydržování patronátních kostelů a mladších kanovníků (1929). Byl držitelem vyznamenání protonotarius apostolicus, komturem řádu Františka Josefa a čestného kříže Pro ecclesia et Pontifice. Zemřel v chotěšovském klášteře a byl pohřben do hrobky v rodišti.

Eva Novotná

Dílo

Zur Frage über den heiligen Johann v. Nepomuk, in: Der Katholik…, 1882, s. 273–300, 390–414; Eine eventuelle Theilung (Verdoppelung) der Prager theologischen Fakultät ist mit dem Prinzipe und der Aufgabe der Kirche vereinbar. Zugleich als Studie über das Verhältnis der Kirche zur Nationalität, 1884; Glaube und Wissen, 1888; Gedankenfreiheit mit Rücksicht auf die Revolution von 1789, 1889.

Literatura

  • OSN 9, s. 716
  • Catalogus cleri, Pragae 1915
  • A. Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum S. Metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora 10, 1912, s. 354–356
  • týž, Supplementum primum ad Seriem praepositorum, decanorum…, tamtéž 12, 1916, s. 35–36
  • týž, Supplementum secundum…, in: tamtéž 17, 1925, s. 15–16, tab. VIII týž, Supplementum tertium…, in: tamtéž 21, 1928, s. 14–15
  • týž, Supplementum quartum…, in: tamtéž 25, 1931, s. 60, tab. XIII J. Tumpach – A. Podlaha, Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913, 5, 1923, s. 2321 až 2322
  • BOS 4, s. 320
  • OSND 2/1, s. 751
  • † Dr. V. F., in: Časopis katolického duchovenstva 73, 1932, č. 9, s. 582–583
  • ÖBL 1, s. 369
  • BL 1, s. 390
  • Čáňová, s. 24
  • A. K. Huber, Weihbischof Dr. W. F. (1843 až 1932), in: Sacrum Pragense millenium, in: Archiv für Kirchengeschichte von Böhmen – Mähren – Schlesien 3, 1973, s. 281–319
  • NDB 5, s. 615
  • P. R. Pokorný, Biskupové Čech, Moravy a Slezska po roce 1918 a jejich znaky, 1992, s. 17
  • DUK 3, rejstřík
  • Multimediální databáze souboru křesťanských bohemikálních jmenných autorit ve 20. století, CD-ROM, 2003.

Prameny

Reference