FRIND Václav 1843–1932
| Václav FRIND | |
| Datum narození | 26. 1. 1843 |
|---|---|
| Místo narození | Hanšpach (dnes Lipová /u Šluknova/) |
| Datum úmrtí | 2. 8. 1932 |
| Místo úmrtí | Chotěšov (u Plzně) |
| Povolání | Náboženský nebo církevní činitel |
| Významnost | C |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 436–437. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/55931 |
FRIND, Václav (též Wenzel Anton), * 26. 1. 1843 Hanšpach (dnes Lipová /u Šluknova/), † 2. 8. 1932 Chotěšov (u Plzně), světící biskup, teolog
Synovec Antonína Ludvíka F. (1823–1881). Gymnázium a seminář vystudoval v Litoměřicích, na kněze byl vysvěcen 1866. Krátce působil jako kaplan ve Varnsdorfu (1866–67). V letech 1867–70 studoval ve Frintaneu ve Vídni, na tamní univerzitě získal 1873 i doktorát teologie.
Počátkem sedmdesátých let byl sekretářem a ceremoniářem litoměřického biskupa Augustina P. Wahaly, 1872–78 působil jako profesor morální teologie na bohosloveckém učilišti v Litoměřicích, poté na teologické fakultě v Praze (od 1882 německé); 1884/85 byl jejím děkanem a 1885/86 rektorem univerzity. Jeho inaugurační řeč Die Rechts-Idee in der Moral und Juridik 1885 vyšla tiskem. 1879 napsal studii k přirozenému právu Friedricha von Savigny, 1883 vydal životopis strýce biskupa Antonína Ludvíka F. Jako morální teolog se zabýval mravním právem k používání rodného jazyka u národnostních menšin, zejména na území rakousko-uherské monarchie. Rozdělení pražské teologické fakulty na českou a německou vysvětloval z hlediska vztahu církve k národnostem ve studii z roku 1884; vztah jazyka a nových rakouských zákonů shrnul v článku Über sprachlichen Willensausdruck und den neuen österreichischen Gesetzentwurf (1889). Jazykovému tématu věnoval své hlavní dílo Das sprachliche und sprachlich-nationale Recht in polyglotten Staaten und Ländern mit besonderer Rücksichtsnahme auf Oesterreich und Böhmen vom sittlichen Standpunkte aus (1899). Pojednání o morálním právu na používání jazyka Das sittliche Recht auf den Gebrauch der Sprache, vydané 1900 v časopise Cultur, i další jeho názory rozproudily diskusi v českém tisku (Katolické listy, Věstník katolického duchovenstva). Věnoval se vztahu vědy a víry (Leo XIII. und die thomistische Filosophie, 1888), ale i odkazu francouzské revoluce ve vztahu k náboženství a svobodě myšlení. Vydal studii o náboženském vzdělávání dětí bez konfese (Religionsunterricht konfessionsloser Kinder, 1910) a dlouhodobě se, ovlivněn strýcem, zabýval sv. Janem Nepomuckým a jeho kultem.
1890 se F. stal kanovníkem pražské metropolitní kapituly, 1901 přijal biskupské svěcení a byl jmenován titulárním biskupem gadarským a světícím biskupem pražské arcidiecéze. Od 1907 byl zároveň děkanem a 1908 proboštem metropolitní kapituly. Působil i v nejvyšší radě pro školní záležitosti v Čechách. Z jeho podnětu vznikl 1896 arcibiskupský konvikt s gymnáziem v Doupově. 1908 inicioval zřízení starobinců v Dejvicích (Praha) a ve Volyni, jejichž správu svěřil milosrdným sestrám. Založil též Jubilejní fond pro potřeby velechrámu a Jubilejní proboštské a kapitulní podpůrné nadání pro vydržování patronátních kostelů a mladších kanovníků (1929). Byl držitelem vyznamenání protonotarius apostolicus, komturem řádu Františka Josefa a čestného kříže Pro ecclesia et Pontifice. Zemřel v chotěšovském klášteře a byl pohřben do hrobky v rodišti.
Eva Novotná
Dílo
Zur Frage über den heiligen Johann v. Nepomuk, in: Der Katholik…, 1882, s. 273–300, 390–414; Eine eventuelle Theilung (Verdoppelung) der Prager theologischen Fakultät ist mit dem Prinzipe und der Aufgabe der Kirche vereinbar. Zugleich als Studie über das Verhältnis der Kirche zur Nationalität, 1884; Glaube und Wissen, 1888; Gedankenfreiheit mit Rücksicht auf die Revolution von 1789, 1889.
Literatura
- OSN 9, s. 716
- Catalogus cleri, Pragae 1915
- A. Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum S. Metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora 10, 1912, s. 354–356
- týž, Supplementum primum ad Seriem praepositorum, decanorum…, tamtéž 12, 1916, s. 35–36
- týž, Supplementum secundum…, in: tamtéž 17, 1925, s. 15–16, tab. VIII týž, Supplementum tertium…, in: tamtéž 21, 1928, s. 14–15
- týž, Supplementum quartum…, in: tamtéž 25, 1931, s. 60, tab. XIII J. Tumpach – A. Podlaha, Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913, 5, 1923, s. 2321 až 2322
- BOS 4, s. 320
- OSND 2/1, s. 751
- † Dr. V. F., in: Časopis katolického duchovenstva 73, 1932, č. 9, s. 582–583
- ÖBL 1, s. 369
- BL 1, s. 390
- Čáňová, s. 24
- A. K. Huber, Weihbischof Dr. W. F. (1843 až 1932), in: Sacrum Pragense millenium, in: Archiv für Kirchengeschichte von Böhmen – Mähren – Schlesien 3, 1973, s. 281–319
- NDB 5, s. 615
- P. R. Pokorný, Biskupové Čech, Moravy a Slezska po roce 1918 a jejich znaky, 1992, s. 17
- DUK 3, rejstřík
- Multimediální databáze souboru křesťanských bohemikálních jmenných autorit ve 20. století, CD-ROM, 2003.
Prameny
- V. Petera, Géniové Církve i vlasti. Sv. 8 (rkp. v knihovně Katolické teologické fakulty UK Praha), dostupné též na: http://www.cdct.cz/petera//data/dil.VIII/pet.200.jpeg (stav k 11. 11. 2014) a http://www.cdct.cz//petera/data/dil.VIII/pet.201.jpeg (stav k 11. 11. 2014).
Reference