GAERTNER Gustav 1855–1937

Z Biografický slovník českých zemí
Gustav GAERTNER
Datum narození 28. 9. 1855
Místo narození Pardubice
Datum úmrtí 4. 11. 1937
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání Lékaři‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 534–535. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/53644

GAERTNER, Gustav (též GÄRTNER), * 28. 9. 1855 Pardubice, † 4. 11. 1937 Vídeň (Rakousko), lékař patolog, vynálezce

Syn zemědělce a destilatéra Aloise Lazara G. a Josephiny, roz. Liebermannové. Vystudoval gymnázium v Hradci Králové a medicínu ve Vídni, promoval 1879; během praktického výcviku ve vídeňské Všeobecné nemocnici začal v Ústavu obecné a experimentální patologie zkoumat splanchnickou inervaci a funkci ledvin, od 1882 jako asistent S. Strickera. 1885 se habilitoval, jeho povolání na stolici experimentální patologie v Innsbrucku však zmařila intrika a G. bez vyhlídek na ostatních univerzitách monarchie zůstal jen mimořádným profesorem (1890). Provozoval lékařskou praxi, vedle toho elektrodiagnostický a elektroterapeutický výzkum. 1892 byl zvolen členem tzv. Leopoldiny (Deutsche Akademie der Naturforscher) v Halle. 1897 se oženil s Melanií Schalekovou (* 1870 Karlín, Praha); byl otcem sochařky Hanny a právníka Roberta († 1942 koncentrační tábor).

Po důlních neštěstích se stovkami obětí v Příbrami (1892) a Karviné (1894) přispěl rodícímu se báňskému záchranářství podílem na konstrukci přenosného sebezáchranného přístroje (Pneumatophor Walcher-Gaertner) s vysokotlakou kyslíkovou láhví a pohlcovačem oxidu uhličitého v dýchacím vaku, skýtajícím horníkovi půlhodinovou ochranu (1895). Sestrojil také přístroj na měření krevního tlaku s prstovou manžetou (G. tlakoměr), sfygmoskop ke kontrole tepu v narkóze, vypracoval metodu měření krevního tlaku v pravé srdeční síni (G. jev). Propagoval redukční dietu; do umělé výživy zavedl G. tučné mléko. Za první světové války jako dobrovolník vedl oddělení posádkové nemocnice ve vídeňském Grinzingu. 1918 obdržel titul řádného profesora. Je pohřben na Vídeňském ústředním hřbitově.

Pavel Čech

Dílo

výběr: Allgemeine Pathologie der Harnsecretion, Anhang zu S. Stricker, Vorlesungen über allgemeine und experimentelle Pathologie, Wien 1883, s. 846–868; Beiträge zur elektrodiagnostischen Methodik, in: Medizinisches Jahrbuch 1, 1886, s. 633–668; Ueber den elektrischen Widerstand des menschlichen Körpers gegenüber Inductions-Strömen, Wien 1889; Der Pneumatophor, in: Therapeutische Wochenschrift 3, 1896, s. 1173; Ueber einen neuen Blutdruckmesser (Tonometer), in: Wiener medizinische Wochenschrift 49, 1899, s. 1412–1418; Ueber einen neuen Apparat zur Bestimmung des Hämoglobingehaltes im Blute, München 1901; Gewicht und Körperlänge des Menschen, in: Wiener medizinische Wochenschrift 62, 1912, s. 317–322; Diätetische Entfettungskuren, Leipzig 1913.

Literatura

  • L. Eisenberg, Das geistige Wien 2, Wien 1893, s. 144–145
  • M. Doleschal, Vergleichende Untersuchungen des Gärtner’schen Tonometers mit dem von Basch’schen Sphygmomanometer, Basel 1900
  • J. Pagel, Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin–Wien 1901, s. 576–577
  • Neue Freie Presse 27. 9. 1925
  • J. Pal, Professor Dr. G. G., in: Wiener medizinische Wochenschrift 75, 1925, sl. 2153–2155 (foto)
  • Wininger 2, s. 376
  • Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte der letzten fünfzig Jahre 1, I. Fischer (ed.), Berlin–Wien 1932, s. 470–471
  • OSND 2/2, s. 800
  • J. Wagner-Jauregg, Professor Dr. G. G. zum 80. Geburtstage, in: Wiener medizinische Wochenschrift 85, 1935, sl. 1077n. (foto)
  • A. K[ronfeld], Professor Dr. G. G. †, in: tamtéž 87, 1937, s. 1237 (foto)
  • ÖBL 1, s. 389–390
  • NDB 6, s. 25
  • E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz–Köln 1965, s. 555, 564
  • Czeike 2, s. 469
  • A. Kreuter, Deutschsprachige Neurologen und Psychiater, Bd. 1, München 1996, s. 422–423.

Reference