GROH Ludvík 1866–1941

	Ludvík GROH
Datum narození	29. 1. 1866
Místo narození	Černé Voděrady (u Kostelce nad Černými Lesy)
Datum úmrtí	6. 1. 1941
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Náboženský nebo církevní činitel‎; Náboženský publicista‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 755. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/58725

GROH, Ludvík, * 29. 1. 1866 Černé Voděrady (u Kostelce nad Černými Lesy), † 6. 1. 1941 Praha, římskokatolický kněz, infulovaný zemský prelát, Bratr Františka 6. (1863–1940)

Bratr Františka G. (1863–1940). Po maturitě na osmiletém Akademickém gymnáziu v Praze nastoupil 1885 na Teologickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity, po prvním ročníku byl poslán do institutu Collegium Bohemicum v Římě. 1886–90 studoval teologii na Papežské univerzitě Urbaniana, náležející tehdy pod Kongregaci pro evangelizaci národů, kde získal licenciát a bakalaureát. V Římě přijal 1890 kněžské svěcení. Po návratu do pražské arcidiecéze byl v srpnu téhož roku ustanoven kaplanem v Neudorfu (dnes Trstěnice /u Mariánských Lázní/), 1891 tam byl jmenován administrátorem, 1893 složil farní zkoušku a následně jmenován farářem. Na základě výzvy Kryštofa kardinála Schönborna zažádal o farní beneficium v německé jazykové oblasti, ačkoli měl podle vlastního vyjádření s kázáním v němčině potíže. Přesto si byl vědom materiálně výhodného beneficia; od 1899 žádal několikrát o přeložení do české jazykové oblasti. 1901 usiloval o farní beneficium u Sv. Víta v Praze, kde argumentoval mj. pěveckým talentem a zájmem o liturgii katedrálních chrámů. 1893 a 1898 obdržel od konzistoře pochvalná uznání za horlivost ve světské pastoraci, školní katechezi a za snahu o zvelebení kostela. Zároveň mu arcibiskup Schönborn dal ústní příslib o přeložení na významnější pozici. 1903 byl povolán jako spirituál do arcibiskupského kněžského semináře v Praze; 1912 zvolen sídelním kanovníkem vyšehradským, 1938 jmenován proboštem. Pečoval o farní knihovnu a šířil katolické knihy. Volný čas věnoval charitativní činnosti. Podporoval časté přijímání eucharistie, v níž viděl nástroj podpory unionistických snah. Napsal několik pojednání a věnoval se i překladům. G. byl pohřben do kanovnické hrobky na Vyšehradském hřbitově v Praze.

Tomáš W. Pavlíček

Dílo

překlad: J. Walter, Katolický kněz ve svém životě a působení, 1911.

Literatura

Zemřel Msgre. ThC. L. G., in: Časopis katolického duchovenstva 1940, č. 6, s. 452
J. Tumpach – A. Podlaha, Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913, 5, 1923, s. 2079
V. Petera, Géniové církve a vlasti. (dostupné z: www.cdct.cz/petera, stav k 21. 2. 2017).

Prameny

Archiv pražského arcibiskupství III., karton 1522, personální spisy kněží. SOA, Praha, sbírka matrik, řkt. f. ú. Konojedy 08, s. 239.

Reference