GRUDA Antonín 1844–1903

Z Biografický slovník českých zemí
Antonín GRUDA
Narození 17. 8. 1844
Místo narození Mokré Lazce (u Opavy)
Úmrtí 28. 2. 1903
Místo úmrtí Kateřinky (dnes č. o. Opava)
Povolání Významný představitel obecní správy‎
Náboženský nebo církevní činitel‎
Osvětový nebo veřejný činitel‎
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 779
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/53130

GRUDA, Antonín, * 17. 8. 1844 Mokré Lazce (u Opavy), † 28. 2. 1903 Kateřinky (dnes č. o. Opava), římskokatolický kněz, politik

Byl pátým dítětem v rodině sedláka Antonína G. a Mechtildy, roz. Plaché. Po studiích na gymnáziích v Opavě a Kroměříži absolvoval bohosloví v Olomouci a 1868 přijal kněžské svěcení. V osmdesátých letech vystudoval práva na UK v Praze (JUDr. 1890). V duchovní správě působil v Holicích (u Olomouce), v Přerově, Kateřinkách (1870–86), v rodišti (1886–98), odkud se vrátil do Kateřinek, kde dožil. Byl jmenován biskupským radou, členem konzistoře đakovsko-bosenského a srijemského biskupa J. J. Strossmayera.

G. od mládí hájil národní, politická a kulturní práva i požadavky Čechů ve Slezsku a přispěl k jejich prosazení. Za působení v Přerově spolu s V. Praskem a K. Tomáškem pomáhal zorganizovat první tábor českého lidu na Ostré hůrce u Chabičova (1869). Na podzim 1870 spoluzaložil Opavský týdeník. 1871, 1880, 1887 vedl deputace slezských Čechů do Vídně s cílem získat slyšení u císaře a vlády, kde byly předloženy požadavky na zrovnoprávnění češtiny u soudů a ve školách a na zřízení vyššího státního gymnázia v Opavě s českým vyučovacím jazykem. 1876 spoluzaložil a pracoval jako funkcionář Matice opavské, předsedal Politicko-hospodářské jednotě opavské. Vrcholem G. národně-politického působení se stalo zvolení a činnost ve slezském zemském sněmu, poprvé 1890 a opakovaně 1897–1902, vždy za venkovskou kurii Opava–Bílovec. Neohrožené vystupování na sněmu vyvolalo zášť německých nacionalistických poslanců, kteří ho inzultovali. V Kateřinkách založil Katolické politické kasino, jemuž předsedal, a rolnickou záložnu; řídil Ústřední opavskou záložnu. Vydal edici článků telčského děkana J. Těšíka pod názvem Kdo jest vaším nepřítelem?, přeložil několik drobnějších teologických spisů, přispíval do dobového tisku (Opavský týdeník, Kazatel a Kalendář Ústřední matice školské).

L: OSN 28, s. 505; BL 1, s. 477–478; Ficek 3, s. 39–41; Slezsko 8, s. 43, Supplementum, s. 39; H. Šústková, Biografický slovník poslanců slezského zemského sněmu v Opavě (1861–1918), 2006, s. 39–40; nekrolog, in: Věstník Matice opavské 11, 1903, s. 2–5; Opavský týdeník, 25. 2. 1903, s. 1; Anhang zu der Sammlung der Beschlüsse des schlesischen Landtages 1–2, 1905, s. 21; M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 201–202; A. Glos, Z dějin českého novinářství ve Slezsku, 1924, s. 19–23; J. Vyhlídal, Vlastenecké vzpomínky slezské, 1935, s. 26–34; F. Papoušek, Z korespondence dr. Františka Slámy s A. G., in: Slezský sborník 44, 1946, s. 175–186; J. Gebauer, Z posledních let života A. G., in: Časopis Slezského muzea, řada B – 23, 1974, s. 60–71; M. Medková, Kam vedlo „turecké hospodářství“ pana Tureckého v kateřinské záložně, in: Vlastivědné listy 2, 1998, s. 26–28; Paměti Vincence Praska, M. Písková (ed.), 2006, passim; J. Knapíková, Matice opavská. Spolek, osobnosti a národní snahy ve Slezsku 1877–1948, 2007, s. 13–20 a passim; J. Šíl, Vincenc Prasek (1843–1912), 2010, passim.

P: ZA, Opava, fond G. A.; SOkA, Opava, pozůstalost M. Valíka; M. Valík, Působení poslanců Jana Philippika a JUDra A. G. v Kateřinkách. Zápas dvou generací o české Kateřinky, 1949, rkp.

Zdeněk Fišer