HÖFLER Alois 1853–1922

Z Biografický slovník českých zemí
Alois HÖFLER
Datum narození 6. 4. 1853
Místo narození Kirchdorf an der Krems (Rakousko)
Datum úmrtí 26. 2. 1922
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání Lékaři‎
Filozof‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 732. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/48743

HÖFLER, Alois, * 6. 4. 1853 Kirchdorf an der Krems (Rakousko), † 26. 2. 1922 Vídeň (Rakousko), filozof, psycholog, logik, pedagog

Syn hornorakouského soudního úředníka Aloise H. Studoval 1871–76 matematiku, fyziku a filozofii na vídeňské univerzitě, kde 1879 složil zkoušky pro učitelství na střední škole. Do 1903 ve Vídni působil jako gymnazijní profesor. Z jeho učitelů ho nejvíce ovlivnili Franz Brentano a Alexius Meinong, u něhož ve Štýrském Hradci 1886 získal doktorát filozofie (disertační práce Einige Gesetze der Unverträglichkeit zwischen Urtheilen, 1885). H. se zařadil k nejvýznamnějším představitelům Meinongovy školy a stal se též jeho spolupracovníkem. 1894 se habilitoval na Filozofické fakultě Univerzity ve Vídni pro obory filozofie a pedagogika. Krátké působení v Praze, kde 1903–07 zastával profesuru pedagogiky na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě, pro něj znamenalo jen přechodnou epizodu na cestě k profesuře ve Vídni. Tam trvale zakotvil a přednášel od zimního semestru 1907/08 do zimního semestru 1921/22. H. byl 1916 zvolen korespondenčním členem Císařské akademie věd ve Vídni. Je autorem prací z filozofie, psychologie a pedagogiky. Zabýval se osobností Bernarda Bolzana, přispěl k obnovení zájmu o jeho dílo. V oblasti pedagogiky se věnoval problematice školské reformy. Řadil se k obdivovatelům hudebního skladatele Richarda Wagnera.

Jana Ratajová

Dílo

výběr: Philosophische Propädeutik 1. Logik, (s A. Meinongem), Wien– Prag–Leipzig 1890; Psychische Arbeit, in: Zeitschrift für Psychologie und Physiologie der Sinnesorgane 8, 1895, s. 44–103, 161–230 (habilitační spis, též jako zvl. otisk); Zur gegenwärtigen Naturphilosophie, in: Sonderhefte der Zeitschrift für den physikalischen und chemischen Unterricht 2, Berlin 1904; Werke Bernard Bolzanos, Leipzig 1914; Das Ganze der Schulreform in Österreich. Stichproben und Ausblicke, Leipzig–Wien–Prag 1918.

Literatura

  • nekrolog, in: ÖAW Almanach 72, 1923, s. 269–273
  • OSN 28, s. 583
  • NDB 9, s. 312–313 (se soupisem díla a další literatury)
  • ÖBL 2, s. 353 (se soupisem díla a další literatury)
  • BL 1, s. 648
  • SČF, s. 183–184
  • U. Höfer, Verzeichnis des Nachlasses von A. H. (1853–1922), Graz 1994
  • J. T. Blackmore – R. Hagaki – S. Tanaka, A. H. – Polymath, in: Ernst Mach’s Vienna 1895–1930, Boston 2001, s. 237–276
  • D. Schobel, A. H.s Beitrag zur Konsolidierung des philosophischen Einführungsunterrichtes 2017 (diplomová práce, Universität Graz)
  • H. Reitterer, Anton Bruckner und A. H. Zwei Universitätslehrer, in: Bruckner Symposium, Linz 1988: Anton Bruckner als Schüler und Lehrer, Linz 1992, rejstřík
  • de.wikipedia.org (s další literaturou, stav k 22. 6. 2021).

Prameny

Reference