HÖNIGSCHMID Rudolf 1876–1967

	Rudolf HÖNIGSCHMID
Datum narození	25. 1. 1876
Místo narození	Hořovice
Datum úmrtí	15. 10. 1967
Místo úmrtí	Unterwössen (u Rosenheimu, Německo)
Povolání	Ekolog nebo ochránce přírody‎; Uměnovědec nebo historik umění‎; Umění - ostatní
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 11-12. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/71805

HÖNIGSCHMID, Rudolf (pův. jm. Hönigschmied), * 25. 1. 1876 Hořovice, † 15. 10. 1967 Unterwössen (u Rosenheimu, Německo), historik výtvarného umění, muzeolog, památkář

Syn bavorského vrchního finančního rady Johanna Hönigschmieda (1838–1915) a Marie, roz. Jankové (1850–1914). Bratr Otto (1878–1945) byl chemik. H. 1894 maturoval na gymnáziu v Litoměřicích. Na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze vystudoval Právnickou fakultu a 1900–12 pracoval jako konceptní úředník Poštovního a telegrafního ředitelství v Praze. Po externím studiu dějin umění a germanistiky na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě obhájil doktorskou disertační práci o pražské profánní barokní architektuře (PhDr. 1912). Ve Vídni 1911–12 praktikoval v Centrální komisi pro ochranu památek, kde poznal historika umění Maxe Dvořáka, nepřijal však zásady vídeňské uměnovědné školy. 1912–18 působil jako zemský konzervátor Centrální komise pro ochranu památek a vedoucí sekce pro německé oblasti Čech. 1910 při společné cestě s Richardem Ernstem do Českého Krumlova objevil v archivu fotografa Josefa Seidla snímek sochy, kterou identifikoval jako mimořádné umělecké dílo z okruhu jihočeských gotických krásných madon. Nacházela se v chudinském domku na předměstí, rodina její uměleckou hodnotu neznala ani nebyla schopna objasnit původ vlastnictví. 1913 českokrumlovskou madonu od majitelky odkoupila Státní galerie ve Vídni za velmi vysokou sumu třiceti tisíc korun, dnes je po restaurování součástí sbírek vídeňského Uměleckoprůmyslového muzea.

H. zůstal zemským konzervátorem pro německé okresy v Čechách také po převratu 1918. Od 1913 byl korespondujícím, od 1919 řádným členem a členem předsednictva Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách, 1920–41 členem německého odboru Moderní galerie, 1922 spoluzakladatelem a jednatelem, jednu dobu také předsedou Spolku německých muzeí v ČSR. 1924 se habilitoval pro obor dějiny umění na Německé vysoké škole technické v Praze, od 1932 tam přednášel jako profesor praktické estetiky, 1936 byl penzionován. Od 1924 působil jako zástupce přednosty, 1925–36 přednosta Památkového úřadu pro zemi českou, 1928 v této funkci organizoval s Josefem Opitzem výstavu německé barokní a rokokové plastiky v Mostě. Současně byl státním muzejním inspektorem pro německá muzea v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Na podzim 1938 vstoupil do NSDAP a usadil se v Liberci. 1938–40 pracoval jako pověřenec pro památkovou péči v Úřadu říšského guvernéra Sudetské župy, 1940–45 jako přednosta památkového úřadu Sudetské župy, 1939–45 spolu s Karlem Gessnerem řídil Sudetské muzeum. Po konci druhé světové války byl 1946 s manželkou Doris, roz. Fischerovou (1890–1976), odsunut do americké okupační zóny a druhý domov našel v Bavorsku. Na rozdíl od svého bratra Otty, který spáchal po válce sebevraždu, H. podporoval sudetoněmecké revanšistické snahy. Jeho vědecké dílo si zachovalo cenu nikoli v časopiseckých a sborníkových statích, jichž publikoval několik desítek a které mají popisný charakter, nýbrž v praktické památkové péči. Osobním nasazením zachránil a zajistil odborné restaurování památkových objektů v Litoměřicích, Mostě, Krupce aj., intenzivně se staral o ochranu gotických a barokních plastik v pohraničí a pořádal výstavy z tvorby německých malířů a sochařů 19. a první poloviny 20. století v Čechách. Kapitolou přispěl do osmého svazku Československé vlastivědy (1935).

Martin Kučera

Literatura

BL 1, s. 653
EBL 1, s. 223
Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách 1891–1945, A. Míšková – M. Neumüller (eds.), 1994, s. 181
NEČVUD, s. 295 (se soupisem díla a další litera- turou)
J. Záloha, Krumlovská madona, in: Umění 35, 1987, s. 260–264 K. E. Franzen – H. Peřinová, Biogramme der Mitglieder der Historischen Kommission der Sudetenländer im Gründungsjahr 1954, in: Die „sudetendeutsche Geschichtsschreibung“ 1918–1960, S. Albrecht – J. Malíř – R. Melville (eds.), München 2008, s. 235–236
Slavíček 1, s. 465–466 (se soupisem díla a další literaturou)
de.wikipedia.org (se soupisem díla a další literaturou)
https://www.kohoutikriz.org (obě stav k 30. 3. 2022).

Prameny

SOA, Praha, sbírka matrik, řkt. f. ú. Hořovice, matrika nar. (1870–1885), sign. 22, fol. 126

Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, inv. č. 2, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (1892–1904), s. 213.

Reference