HANEL Antonius 1670–1732

Z Biografický slovník českých zemí
Antonius HANEL
Datum narození 17. 1. 1670
Místo narození Praha
Datum úmrtí 26. 8. 1732
Místo úmrtí Olomouc
Povolání Náboženský nebo církevní činitel‎
Náboženský publicista‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 175. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46841

HANEL, Antonius (též HANL), * 17. 1. 1670 Praha, † 26. 8. 1732 Olomouc, jezuita, teolog, znalec kanonického práva

Po dokončení gymnazijních studií patrně v pražském Klementinu vstoupil 1686 do jezuitského řádu. Po dvouletém noviciátu absolvoval studia filozofie v Praze, kde po krátké učitelské praxi pokračoval na teologii. 1699 byl vysvěcen na kněze; záhy po dokončení řádové formace nastoupil akademickou dráhu. Po roční výuce poetiky ve Znojmě (1701/02) přešel do Olomouce, žil v konviktu a učil postupně vyšší třídy gymnázia etiku a opakovací kurz, věnoval se též drobným duchovním službám. 1704 tam složil poslední řádové sliby.

Na podzim 1707 odešel do Vratislavi, kde se stal profesorem morální teologie a posléze Písma svatého a kontroversistiky, byl též děkanem filozofie. Na začátku školního roku 1712/13 se vrátil do Olomouce jako profesor kanonického práva, které přednášel do 1722/23. V koleji zůstal až do smrti a jako spirituál vedl zdejší komunitu. Dosáhl doktorátu filozofie i teologie.

V Olomouci patrně vznikla všechna jeho doložená díla: slavnostní výroční kázání o Panně Marii k akademické i městské obci (Maria Mater Dei, 1713), duchovní spisy vycházející ze sv. Augustina (Divi Aurelii Augustini Hypponensium ... suspirium, 1732) a jen literaturou doložený Libellus affectuum e Confessionibus S. Augustini depromptorum (b. d.). O okolnostech, místě a době vydání dnes ztraceného spisu Parerga ethica nic nevíme. Dochoval se však rukopisný soubor H. přednášek z kanonického práva (Lectiones de jure canonico), uložený v Rakouské národní knihovně.

Kateřina Bobková-Valentová

Literatura

  • RSN 3, s. 629
  • OSN 10, s. 842
  • MSN 3, s. 58
  • KSN 5, s. 26
  • F. M. Peltzel, Boehmische, maehrische und schlesische Gelehrte und Schriftsteller aus dem Orden der Jesuiten von Anfang der Gesellschaft bis auf gegenwartige Zeit, 1786, s. 150
  • C. Sommervogel, Bibliothèque de la Compagnie de Jésus IV, Bruxelles–Paris 1893, sl. 65–66
  • BOS 4, s. 674
  • Historiam scribere 2, 2018.

Prameny

Reference