HEGER Josef 1885–1952

	Josef HEGER
	;
Datum narození	7. 5. 1885
Místo narození	Nyklovice (u Bystřice nad Pernštejnem)
Datum úmrtí	6. 1. 1952
Místo úmrtí	Nyklovice (u Bystřice nad Pernštejnem)
Povolání	Náboženský nebo církevní činitel‎; Archeolog‎; Etnograf‎; Pedagog‎; Spisovatel‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 391. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/59483

HEGER, Josef, * 7. 5. 1885 Nyklovice (u Bystřice nad Pernštejnem), † 6. 1. 1952 Nyklovice (u Bystřice nad Pernštejnem), římskokatolický kněz, hebraista, pedagog, překladatel

Byl synem rolníka. Vystudoval v Brně klasické gymnázium (1896–1904) a po maturitě bohosloví (1904–08). Po kněžském svěcení (1908) se stal kaplanem v Hustopečích a od konce 1909 byl druhým kooperátorem u sv. Máří Magdalény v Brně. Od 1911 pobýval v Palestině, kde se vzdělával v biblické archeologii a orientálních jazycích. Před koncem 1913 byl zbaven na vlastní žádost úřadu vicerektora rakousko-uherského hospice v Jeruzalémě a jmenován členem kuratoria tohoto ústavu. Záhy se vrátil do Brna, kde se stal farářem u sv. Máří Magdalény, asesorem biskupské konsistoře a suplentem na teologickém učilišti. 1914–16 pokračoval ve studiích teologie ve Frintaneu ve Vídni (ThDr. 1917). Potom 1917–24 učil náboženství na státním gymnáziu v Moravských Budějovicích. Jako nástupce po Janu Sedlákovi byl jmenován bez konkurzu profesorem biblického studia Starého zákona na diecézním teologickém učilišti v Brně, kde působil 1924–37. Od 1932/33 suploval týž předmět na Teologické fakultě UK v Praze, 1937 byl jmenován řádným profesorem biblické starozákonní vědy. 1938/39 na škole zastával funkci děkana a 1939/40 proděkana. 1932–38 současně přednášel v Brně. Po konci druhé světové války působil 1945–50 na pražské fakultě. Kvůli nemoci odešel do výslužby a v rodišti, kde byl za německé okupace duchovním správcem, dožil.

Patřil k našim nejlepším znalcům Starého zákona. Jako dříve Rudolf Dvořák revidoval, překládal, přebásňoval a od počátku třicátých let zveřejňoval (často v hodnotné typografické úpravě) biblické texty z původních hebrejských či řeckých pramenů i podle jejich kritických zpracování. V převodech se snažil zachovat semitský charakter a jazykový rytmus, dále je doplnil úvody, doslovy a poznámkovým aparátem. Nově přeložené Písmo svaté Starého zákona vyšlo ve třech kapesních svazcích posmrtně péčí Jana Merella a Františka Kotalíka. H. zveřejnil několik exegetických studií, v rukopise zůstaly jeho přednášky. Ve třicátých letech budoval s pomocí preláta Adolfa Tenory vysokoškolské konferenční středisko v Dalečíně na Žďársku (tzv. letovisko pro akademické kurzy či studentská ozdravovna Hegerov). Pracoval jako předseda a jednatel Růže Sušilovy, redaktor časopisu Museum (1907–08) a člen výboru Stojanovy literární jednoty, od 1925 řídil Sušilovu kolej v Brně. Byl pohřben v Sulkovci (u Jimramova).

Gustav Novotný

Dílo

Proroctví Joelovo, 1931 (s úvahou J. Demla); Kniha Ijjob, 1933; Jan Sedlák, Duchovní promluvy, 1934 (editor); Velepíseň, 1934; Žalmy, 1936; Ješacjahu [Izajáš], 1936; Jirmejahu [Jeremiáš]. Pláč, 1937; Jirmejahu. Nářky, 1937; Žalmy Šalomounovy, 1938; Žalmy, 1939; Kniha Tobit, 1940 (s J. Demlem a M. Fenclem); Jeremiášovo proroctví, 1940; Kniha Přísloví, 1940; Koheleth. Kazatel, 1942; Kniha moudrosti, 1946; Kniha malých proroků, 1946; Kniha Daniel, 1947; Kniha Ježíše Siracha, 1947; Písmo svaté Starého zákona 1–3, 1955–58; Biblická archeologie. Učební text pro studující církevních středních škol, J. Kozel (ed.), 1992.

Literatura

Věstník katolického duchovenstva. Církevně-politický a zájmový orgán katolického kleru v zemích koruny České 14, 1913, č. 7, s. 106
J. V. Novák – A. Novák, Přehledné dějiny literatury české od nejstarších dob až po naše dny, 1936–39, s. 1736 a rejstřík
J. Merell, Bible v českých zemích od nejstarších dob do současnosti, 1956, s. 60–61, 68
LČL 2/1, s. 127–128 (se soupisem díla a kritik a literatury)
4/2, s. 1885 (bible)
Tomeš 1, s. 436
J. Z. Charouz, Brněnský alumnát. Výchova a vzdělávání duchovenstva v Brně v letech 1807–1950, 2007, s. 45, 79
týž, Brněnský alumnát – doba kněžských osobností, in: Brněnská diecéze 1777–2007, 2007, s. 43
P. Jäger – L. Nosek – T. Petráček, Ve službě Písmu a církvi. Čeští studenti École biblique v Jeruzalémě, in: Salve. Časopis pro dominikánský laikát 19, 2009, č. 3, s. 90–92
V. Novotný – M. Vaňáč – M. Kunštát, Biografický slovník katolických teologických fakult v Praze 1891–1990, 2013, s. 70–72 (se soupisem díla a literatury)
http://databaze.obecprekladatelu.cz (stav k 11. 6. 2019).

Reference