HEINE Karl Wilhelm 1838–1877

Z Biografický slovník českých zemí
Karl Wilhelm HEINE
Datum narození 26. 4. 1838
Místo narození Cannstatt (dnes č. o. Stuttgart, Německo)
Datum úmrtí 9. 9. 1877
Místo úmrtí Cannstatt (dnes č. o. Stuttgart, Německo)
Povolání Lékaři‎
Významnost C
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 407–408. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/77505

HEINE, Karl Wilhelm, * 26. 4. 1838 Cannstatt (dnes č. o. Stuttgart, Německo), † 9. 9. 1877 Cannstatt (dnes č. o. Stuttgart, Německo), lékař, pedagog

Syn významného ortopeda Jakoba H. (1800–1879). H. maturoval na gymnáziu ve Stuttgartu. 1855–61 studoval medicínu na univerzitě v Tübingenu, jeden semestr na univerzitě ve Würzburgu. 1861 obhájil disertační práci o vrozených srdečních vadách (Angeborene Atresie des Ostium arteriosum dextrum). Po státní zkoušce z chirurgie (1862) nastoupil jako asistent v otcově ortopedickém ústavu. Do 1863 podnikl několik studijních cest; navštívil Prahu, Vídeň, Berlín, Paříž, Londýn, Edinburgh, Glasgow a Dublin. Během druhé šlesvicko-holštýnské války 1864 se rozhodl pro dobrovolnou práci vojenského chirurga v pruských polních nemocnicích; působil např. ve Flensburgu (dnes Německo). 1864/65 strávil na studijním pobytu v Berlíně. 1865 se stal asistentem O. Webera na chirurgické klinice v Heidelbergu, téhož roku se habilitoval a obdržel titul soukromého docenta. 1867–68 provizorní šéf chirurgické kliniky v Heidelbergu, 1868 mimořádný, 1869 řádný profesor chirurgie.

Od 1869 vedl chirurgickou kliniku obnovené lékařské fakulty univerzity v Innsbrucku. V době prusko-francouzské války 1870, opět jako dobrovolník, řídil polní špitál v Nancy (Francie) a velel württemberskému sanitnímu vlaku. Po válce mu byla udělena pruská a württemberská vyznamenání. H. úspěchy při zakládání kliniky v Innsbrucku podnítily rakouskou vládu k tomu, aby jej pověřila stejným úkolem v Praze. 1873 byl jmenován prvním přednostou německé chirurgické kliniky (též II. chirurgické kliniky) Lékařské fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity. Osamostatnění německé kliniky 1873 odráželo národnostní třenice mezi Čechy a Němci, jež vyvrcholily 1882 rozdělením univerzity. H. patřil spolu se svým nástupcem K. Gussenbauerem ke stoupencům německé strany.

Německou chirurgickou kliniku v Praze uvedl do stavu odpovídajícího tehdejším standardům (vybudoval např. novou posluchárnu a operační sál). Prováděl chirurgická odstranění vaječníků, zavedl znehybnění poraněných končetin, věnoval se léčbě pseudoartrózy (pakloubu), resekci hrtanu a elastické kompresi kloubů. Při operacích uplatňoval pravidla asepse a antisepse formulovaná anglickým lékařem J. Listerem. Publikoval články v odborných časopisech, byl autorem mnoha publikací. V pojednání Die Schußverletzungen der unteren Extremitäten nach eigenen Erfahrungen aus dem letzten schleswig-holsteinschen Kriege (Střelná poranění dolních končetin podle vlastních zkušeností z poslední šlesvicko-holštýnské války, 1866) vylíčil zážitky z válečné chirurgie a představil metodu označení místa a typu zlomeniny na sádrovém obvazu. Do učebnice chirurgie, vydané 1874 ve Stuttgartu F. Piťhou a Th. Billrothem (Pitha und Billroths Handbuch der allgemeinen und speciellen Chirurgie), napsal kapitolu o nemocničních infekcích.

Na základě Řádu železné koruny III. třídy, kterým byl vyznamenán již 1864 za zásluhy ve válce, získal 1876 rakouské státní občanství s povýšením do dědičného rytířského stavu. 1877 předsedal Spolku německých lékařů v Praze. Zasloužil se o zlepšení hygienických poměrů ve městě tím, že upozornil na problémy se zásobováním pitnou vodou. Zemřel pravděpodobně na záškrt. Jeho hrob se nachází na hřbitově Uff-Kirchhof v Canstattu. H. pamětní deska s portrétem je umístěna v budově Psychiatrické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze 2 na Novém Městě pražském. H. otec daroval lékařské fakultě pražské univerzity sbírku anatomických preparátů z obou válečných tažení, kterých se H. zúčastnil.

Vojtěch Szajkó

Literatura

  • nekrolog: Th. Billroth, Carl von H., in: Archiv für klinische Chirurgie, Bd. 22, 1878, s. 243–252 (se soupisem díla)
  • ADB 11, s. 357–359 (s literaturou)
  • NDB 8, s. 285 (se soupisem díla a literatury)
  • ÖBL 2, s. 247 (se soupisem díla a literatury)
  • DUK 3, s. 149
  • Die deutsche Karl-Ferdinands-Universität in Prag unter der Regierung seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1899, s. 308–310
  • J. Pagel, Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des neunzehnten Jahrhunderts, Berlin–Wien 1901, s. 706–708 (se soupisem díla a fotografií)
  • L. Hlaváčková – P. Svobodný, Dějiny lékařství v českých zemích, 2004, s. 152
  • J. Šváb a kol., Kapitoly z dějin chirurgie v českých zemích, 2016, s. 33, 95–96, 103 (s fotografií)
  • http://www.hanshekler.de/ch/history/Heine/cwheine.htm (s literaturou a fotografií, stav k 11. 3. 2019)
  • de.wikipedia.org (se soupisem literatury, stav k 11. 3. 2019).

Reference

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=HEINE_Karl_Wilhelm_1838–1877&oldid=696725“