HERRING Karl Ewald Konstantin 1834–1918
| Karl Ewald Konstantin HERRING | |
| Datum narození | 5. 8. 1834 |
|---|---|
| Místo narození | Alt-Gersdorf (u Žitavy, Německo) |
| Datum úmrtí | 26. 1. 1918 |
| Místo úmrtí | Lipsko (Německo) |
| Povolání | Lékaři |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 536–537. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/59437 |
HERRING, Karl Ewald Konstantin (též HERING), * 5. 8. 1834 Alt-Gersdorf (u Žitavy, Německo), † 26. 1. 1918 Lipsko (Německo), lékař fyziolog, pedagog
Lužický rodák, syn pastora. Vystudoval medicínu v Lipsku (MUDr. 1860). Začal pracovat jako praktický lékař, avšak od studií směřoval k vědecké dráze. 1862 se na lipské fakultě habilitoval z fyziologie. Místo profesora fyziologie a lékařské fyziky získal 1865 ve Vídni na Josefinu (vysoké škole, kterou založil 1784 Josef II. pro výchovu vojenských lékařů a chirurgů). 1870 byl povolán jako nástupce J. E. Purkyně na pražskou fakultu, kde mj. vybudoval fyziologický ústav ve Svatováclavských lázních. Kvůli svému výrazně německému smýšlení nesouhlasil s jazykovým rozdělením pražské univerzity; když se uskutečnilo (1882/83), byl zvolen prvním rektorem samostatné Německé univerzity. Zabýval se reformou lékařského studia, podporoval diferenciaci a specializaci oborů, např. histologie a fyziologické chemie. 1895 přijal místo přednosty fyziologického ústavu na lékařské fakultě v Lipsku. H. bibliografie čítá na šedesát titulů. Jeho přínos světové medicíně je obecně uznáván a H. bývá oprávněně považován za jednu z vědecky nejvýznamnějších osobností, které působily na pražské lékařské fakultě. Nejvíce se zabýval fyziologií nervů a smyslů, funkcí zraku, elektrofyziologií, psychofyziologií a fyziologií krve a dýchání. K H. žákům se řadí světově respektovaný fyziolog Henry Head, který u něj pracoval 1884–86. H. syn Ewald Heinrich H. (1866–1948) byl rovněž lékař.
Ludmila Hlaváčková
Dílo
výběr: Die Lehre vom binocularen Sehen, Leipzig 1868; Die Selbsterneurung der Athmung durch Nervus vagus, Wien 1868.
Literatura
- H. Lommatzsch, Die Personalbibliographien der Professoren und Dozenten der Anatomie, Histologie, und Pathologie, Pharmakologie und Physiologie an der medizinischen Fakultät der deutschen Karl-Ferdinands-Universität in Prag im ungefähren Zeitraum von 1880–1900, Erlangen–Nürnberg 1968, s. 102 až 109
- OSN 11, s. 170
- BSPLF 1, 109–110
- BLDMF, s. 90
- Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 3, A. Hirsch (ed.), Wien–Leipzig 1886, s. 169
- Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, J. Pagel (ed.), Berlin–Wien 1901, s. 723–724
- ÖBL 2, s. 283
- E. H. Kisch, Erlebtes und Erstrebtes, Stuttgart–Berlin 1914, s. 74
- W. Koerting, Die Deutsche Universität in Prag. Die letzten hundert Jahren ihrer Medizinischen Fakultät, Bonn 1968, s. 118–119
- E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz–Köln 1965, s. 530–533, 545–547
- Prager medizinische Wochenschrift 20, 1895, s. 477
- 29, 1904, s. 401–404
- Ch. Baumann, Henry Head in Evald H.’s Laboratory in Prag 1884–1886. An early Study on the Nervous Control of Breathing, in: Journal of the History of the Neurosciences 14, 2005, s. 322–333.
Reference