HERTVICIUS Jan po 1590–1658

Z Biografický slovník českých zemí
Jan HERTVICIUS
Datum narození po 1590
Místo narození Praha
Datum úmrtí 12. 5. 1658
Místo úmrtí Drážďany (Německo)
Povolání Náboženský nebo církevní činitel‎
Spisovatel‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 546. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/143584

HERTVICIUS, Jan (též HERTVIC, HERTVÍK, HERTWIG, Pražský), * po 1590 Praha, † 12. 5. 1658 Drážďany (Německo), protestantský kněz, spisovatel

Narodil se na Novém Městě pražském. Není známo, kde absolvoval studia. Rovněž chybějí zprávy o H. přípravě na kněžské povolání. Před 1614 je doložen jako kaplan asistující týnskému duchovnímu správci a administrátorovi nekatolické konzistoře Eliáši Šúdovi ze Semanína. 1614 se oženil s Ludmilou, dcerou Jakuba Gerrice z Maiverdu. V témže roce působil krátce jako farář v Praze, později v Loukově (u Mnichova Hradiště). Od 1617, nejpozději však od jara 1618, pobýval znovu v Praze, kde spravoval novoměstskou faru u sv. Štěpána Většího, následně faru u sv. Apolináře. Spolu s dalšími faráři poskytoval duchovní útěchu odsouzeným před staroměstskou exekucí 21. června 1621. Na počátku 1622 byl nucen odejít do exilu do Saska. Nejprve pobýval v Altenbergu, potom ve Wittenbergu, kde formálně dokončil studia a 1629 získal magisterský titul. Během saského vpádu do Prahy 1631/32 zde působil v obnovené nekatolické konzistoři. V květnu 1632 odešel za hranice podruhé a žil ve Wittenbergu, poté v nedalekém Dabrunu a v Pirně, kde po smrti M. Samuela Martinia z Dražova spravoval 1639–47 český exilový sbor. Po švédském vpádu do Pirny se zdržoval na různých místech, mj. studoval v Královci (Königsberg, dnes Kaliningrad). Od 1650 až do smrti byl farářem českého sboru u sv. Jana v Drážďanech. H. patřil k literárně činným protestantským duchovním.

Několik děl mu bylo rovněž dedikováno. K jeho latinským pracím se řadí poměrně rozsáhlý prozaický náboženský spis Mensa aurea či několik kratších textů z padesátých let 17. století k poctě saského vládnoucího rodu v Drážďanech. Psal i česky. S výjimkou rozsáhlejšího díla Vdovství křesťanské… se jednalo vesměs o příležitostné spisy spojené se sňatky, a zejména s úmrtími příslušníků městských a šlechtických elit (1617 např. u příležitosti svatby Přemysla ze Žerotína a Anny Marie Šlikové z Pasouna a Holíče).

Martin Holý

Dílo

In honorem … Iohannis Hertvicii … ministri verbi Divini … sponsi [et] … Lidmillae Gerricianae de Maiverdu, 1614; Vdovství křesťanské ku potěšení všech ovdovělých [1619]; Mensa aurea admirabilium ferculorum quinque…, Wittebergae 1623.

Literatura

  • RSN 3, s. 767
  • OSN 11, s. 215
  • Jireček 1, s. 239
  • BOS 4, s. 869
  • Historie o těžkých protivenstvích církve české, 1902, s. 141, 164
  • Z. Winter, Kulturní obraz českých měst. Život veřejný v XV. a XVI. věku 1, 1890, s. 341
  • Dopisy konsistoře podobojí z let 1610–1619, 2, F. Tischer (ed.), 1925, s. 460
  • K. Hrdina, Studenti z českých zemí na vysokých školách v cizině, in: Věstník ČAVU 28–29, 1919–1920, s. 56
  • G. Loesche, Die böhmischen Exulanten in Sachsen, in: Jahrbuch der Gesellschaft für die Geschichte des Protestantismus 42–44, 1923, s. 156
  • RHB 1, s. 289
  • 2, s. 300–301
  • Nádoby mdlé hlavy nemající. Diskursy panenství a vdovství v české literatuře raného novověku, J. Ratajová – L. Storchová (eds.), 2008, s. 311–356
  • V. Pumprla, Knihopisný slovník českých, slovenských a cizích autorů 16.–18. století, 2010, s. 427–429
  • www.knihopis.cz (K09264-K09268)
  • www.vd17.de (heslo Hertwicius, Johann).

Reference

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=HERTVICIUS_Jan_po_1590–1658&oldid=703692“