HIRSCHMENTZEL Kristián Gottfried 1638–1703
| Kristián Gottfried HIRSCHMENTZEL | |
| |
| Datum narození | 7. 1. 1638 |
|---|---|
| Místo narození | Frýdek (dnes Frýdek-Místek) |
| Datum úmrtí | 26. 2. 1703 |
| Místo úmrtí | Velehrad |
| Povolání |
Náboženský nebo církevní činitel Spisovatel Hudební skladatel |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 622–623. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/53374 |
HIRSCHMENTZEL, Kristián Gottfried (též HIRŠMENCL, Christianus Godefridus, Bohumír), * 7. 1. 1638 Frýdek (dnes Frýdek-Místek), † 26. 2. 1703 Velehrad, kněz, historik
Pocházel z početné rodiny vrchnostenského úředníka původem z Lehnicka. Studoval jezuitská gymnázia ve Vratislavi a v Brně. 1656 vstoupil do cisterciáckého řádu, o dva roky později složil sliby ve velehradském klášteře. Vystudoval filozofii a v Praze 1666–68 teologii. 1670 přijal v Olomouci kněžské svěcení. 1671 se stal duchovním správcem v Boršicích (u Uherského Hradiště), 1674–92 působil jako administrátor v Bolaticích na Hlučínsku, kde 1688 založil růžencové bratrstvo. 1675 zprostředkoval pro klášter koupi panství Velká Polom. Závěr života strávil na Velehradě, kde se věnoval literární činnosti a působil jako spirituál a senior. Jeho poměrně rozsáhlé dílo se zabývalo historií, teologií a filozofií. Věnoval se také hudbě; sám komponoval, nebo opisoval starší skladby. Tiskem vyšel H. spis Vita SS. Cyrilli et Methudii (1667) a postní kázání Rex dolorum sive oratione de passione I. N. R. I. (1667). Svá četná díla psal latinsky, německy a česky (Píseň nová o sv. Crhu a Strachotovi), dnes je však identifikace jejich rukopisů obtížná. Historiografické práce se zaměřovaly na rané dějiny Moravy, zejména její christianizaci a historii Velehradu (např. Wellehrad vetus et novum, Historia quadripartita). H. se zajímal též o minulost Slovanů a slovanské jazyky (např. Illyricum sacrum sive coelites Illyrici ex variis linguae Slavonicae gentibus), dějiny Polska a Uher. Využíval historiografické spisy B. Balbína, J. J. Středovského či T. Pešiny z Čechorodu. Shromáždil řadu cenných dokumentů k dějinám Velehradu.
Kateřina Bobková-Valentová
Literatura
- LČL 2/1, s. 182–183 (se soupisem literatury)
- A. Neumann, P. K. H., cisterciák velehradský, zapomínaný ctitel cyrilometodějský, in: Apoštolát sv. Cyrilla a Methoda pod ochranou blahoslavené Panny Marie 33, 1946, s. 55–56
- N. Pavelčíková, K. G. H. – výrazná postava literárního baroka, in: Malovaný kraj 31, 1995, č. 3, s. 9
- J. Dupalová, K. G. H. (1638–1703). Osudy a dílo barokního literáta, 2005 (magisterská diplomová práce, PaedF UK, Praha)
- K. Bobková-Valentová – J. Kašpárková et. al., Historiam scribere, 2018, s. 349–350.
Reference
