HIRSCH Isidor 1864–1940

Isidor HIRSCH
Narození	21. 2. 1864
Místo narození	Budapešť (Maďarsko)
Úmrtí	12. 6. 1940
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Náboženský nebo církevní činitel‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 620
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47392

HIRSCH, Isidor, * 21. 2. 1864 Budapešť (Maďarsko), † 12. 6. 1940 Praha, rabín

Jeho otec Markus působil 1861–80 jako rabín v Óbudě (Starém Budíně), 1880–89 byl vrchním rabínem v Praze a 1889–1909 v Hamburku. H. navštěvoval gymnázium v rodišti a poté v Praze, kde absolvoval také německou filozofickou fakultu (PhDr. 1887). Poté se v Berlíně věnoval semitským jazykům a také absolvoval teologii v ortodoxním Hildesheimerově rabínském semináři. 1891 v Hamburku studoval u svého otce a zároveň redigoval literární přílohu týdeníku Menorah. V létě 1891 usiloval o místo kazatele v synagoze v IX. vídeňském okrsku, nakonec uspěl až 1892 v konkurzu na místo rabína v Boskovicích. Krátce vykonával rabínské funkce také ve Svitavách. 1893 uzavřel sňatek s Reginou Bryovou z pruského Hnězdna (Gnesen, dnes Polsko).

V březnu 1893 byl na valné hromadě Židovské náboženské obce v Karlíně (Praha) jednohlasně zvolen rabínem a kazatelem. Záhy se stal jednatelem Svazu rabínů v Čechách a v této funkci působil několik desetiletí. Jako karlínský rabín učil na středních školách a kromě toho zasedal v předsednictvu pražského spolku židovských učitelů náboženství. 1906 mu Ministerstvo kultu a vyučování udělilo titul středoškolského profesora. Před první světovou válkou stál v čele Svazu židovských učitelů náboženství na středních školách v Čechách a byl činný také ve výboru Ústředního spolku pro péči o židovské záležitosti v Praze (Zentralverein zur Pflege jüdischer Angelegenheiten in Prag).

Od 1925 lektoroval novohebrejský jazyk a literaturu při semitologickém ústavu na české Univerzitě Karlově, vedeném prof. Rudolfem Růžičkou. 1928 se stal členem předsednictva (archivářem) nově založené Společnosti pro dějiny židů v Československé republice. Na základě usnesení Nejvyšší rady svazů židovských náboženských obcí z 1928 začali H. s Gustavem Sicherem překládat Pentateuch. H. pořídil překlad první části: I. (1932), II. (1935) a IV. knihy Mojžíšovy (1939). Na podzim 1936 se stal pedagogem a zkušebním komisařem na učilišti židovských učitelů, které nově zřídila Nejvyšší rada svazů židovských náboženských obcí.

V důsledku nacistické okupace byl H. 1939 jako karlínský rabín penzionován; je pochován na Novém židovském hřbitově v Praze na Olšanech. 2014 mu byla na budově karlínské synagogy (nyní sbor Československé církve husitské) odhalena pamětní deska s českým a hebrejským nápisem.

D: výběr: Predigten, 1903; Gedenkreden über Oberrabbiner Markus H., 1909; Rabínská moudrost, 1916; Majmonides. Osobnost a dílo, 1935. Překlad: Píseň písní, 1935.

L: H. Gold, Geschichte der Juden in Boskowitz, in: Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart, týž (ed.), 1929, s. 172; (Dr. Bloch’s) Österreichische Wochenschrift 7. 8. 1891, s. 569; 15. 4. 1892, s. 284; 24. 3. 1893, s. 225; 6. 4. 1906, s. 232; 1. 12. 1911, s. 796; Neue Freie Presse 25. 5. 1893, s. 16; Prager Tagblatt 4. 11. 1898, s. 5; Die Neuzeit 25. 3. 1898, s. 126; Jüdische Volksstimme 3. 5. 1911, s. 4; Rozvoj 1. 10. 1925, s. 9; B’nai B’rith V., 1928, s. 247; VII., 1932, s. 343; Věstník židovské obce náboženské v Praze 27. 10. 1936, s. 2; nekrolog, in: Jüdisches Nachrichtenblatt 21. 6. 1940, s. 5.

P: Archiv UK, Praha, fond Matriky Německé univerzity v Praze 1, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (1882–1892), s. 90.

Daniel Baránek