HLADKÝ Jaroslav 1893–1981

Jaroslav HLADKÝ
Datum narození	21. 3. 1893
Místo narození	Velká Dobrá (u Kladna)
Datum úmrtí	27. 6. 1981
Místo úmrtí	Bílina
Povolání	Osvětový nebo veřejný činitel‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 631. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/143756

HLADKÝ, Jaroslav, * 21. 3. 1893 Velká Dobrá (u Kladna), † 27. 6. 1981 Bílina, učitel, osvětový pracovník, publicista, politik

Narodil se v původně samostatné obci Malá Dobrá, 1935 sloučené s Velkou Dobrou. V Praze vystudoval učitelský ústav, později absolvoval Školu vysokých studií pedagogických. 1910 vstoupil do Českoslovanské sociálnědemokratické strany dělnické a stal se cvičitelem DTJ. Za první světové války sloužil v rakousko-uherské armádě (v zázemí). 1920–22 byl řídícím učitelem v severočeském pohraničí, od 1922 pracoval jako odborný učitel na pokusné Volné škole práce v Kladně. Ve dvacátých a třicátých letech byl vedoucím funkcionářem Československé sociálnědemokratické strany dělnické na Kladensku, 1927–33 náhradníkem, 1933–38 členem ústředního výkonného výboru, 1933–38 členem představenstva strany. Od 1925 vykonával funkci kladenského městského radního, 1928–35 člena zemského zastupitelstva v Čechách, 1935–39 poslance Národního shromáždění. Jako žurnalista pravidelně přispíval do Práva lidu a Národního osvobození, spolupracoval s dalšími listy. Redigoval časopis Hlas lidu a ediční řadu Knihovna našeho kraje. Od listopadu 1938 do března 1939 byl jedním z organizátorů a vedoucích činitelů Národní strany práce. V době německé okupace se účastnil protinacistického odboje (mj. udržoval kontakt s generálem Aloisem Eliášem) a vyvíjel národně obrannou kulturní činnost na Kladensku. Na jaře 1941 byl zatčen gestapem, odsouzen k osmi rokům káznice a do konce války vězněn. V červnu 1945 byl jmenován zmocněncem ministerstva školství, 1946 okresním školním inspektorem v Bílině. 1945–48 stál v čele kladenské župy ČSSD a byl členem představenstva strany, kde patřil k levicovému směru. 1945–54 vykonával mandát poslance (Prozatímního, Ústavodárného) Národního shromáždění, od listopadu 1947 do března 1948 byl místopředsedou Ústavodárného Národního shromáždění, 1945–48 stál v čele sociálnědemokratického poslaneckého klubu. Po únorovém převratu 1948 se podílel na sloučení ČSSD s KSČ, v níž však již nezastával významnější funkce. Napsal několik knih (Druhá generace, 1933; Obnovená republika, 1945; Byli jsme v Sovětském svazu, 1947). Dcera Jiřina (* 1923) se provdala za Josefa Hojdara (1919–2000), báňského odborníka a vysokoškolského učitele. Vnuk Josef Hojdar byl báňským inženýrem a podnikatelem.

Josef Tomeš

Literatura

• „Ve vládě s komunisty nebudeme míti žádný vliv.“ Deníkové záznamy profesora Zdeňka Pešky z let 1945–1948, P. Koura – V. Sommer (eds.), in: Paměť a dějiny 2, 2008, č. 1, s. 131–154
• J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2013, 2013, s. 76
• M. Chaloupka – M. Oliverius, Stalo se v Dobrejch. Kapitoly o minulosti i současnosti obce Velká Dobrá, 2015, s. 129
• cs.wikipedia.org (stav k 8. 2. 2022).