HLAVÁČ Miroslav 1923–2008

Z Biografický slovník českých zemí
Miroslav HLAVÁČ
Datum narození 23. 10. 1923
Místo narození Protivín
Datum úmrtí 4. 12. 2008
Místo úmrtí Praha
Povolání Stavař‎
Hudební skladatel‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 641–642. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/69678

HLAVÁČ, Miroslav, * 23. 10. 1923 Protivín, † 4. 12. 2008 Praha, stavební projektant, hudební skladatel

Rodina žila do 1938 na Slovensku, otec pracoval v Košicích. Od sedmi let se H. učil hře na housle u místních amatérských hudebníků. Jako samouk zvládl hru na klavír a začal psát první skladbičky. 1938 přesídlil s rodiči do Protivína a o rok později do Plzně, kde se H. v době německé okupace u Bořivoje Mikody věnoval skladbě. Po druhé světové válce vystudoval ČVUT v Praze a sedmnáct let pracoval jako mostní projektant ve Státním ústavu dopravního projektování. Zároveň se zajímal o hudební kompozici, 1953–56 absolvoval soukromé studium skladby u Jaroslava Řídkého, po jeho smrti pokračoval 1957–61 u Klementa Slavického. 1967 H. opustil původní povolání a věnoval se jen hudbě.

Od čtyřicátých let 20. století komponoval vokální, komorní a orchestrální skladby vycházející z postromantismu a lidové melodiky, z nichž se nejvíce uplatnily Slovenské invence pro smyčcové kvarteto (1953) upravené i pro smyčcový orchestr (1955) a bajka pro komorní orchestr a recitaci na text Eduarda Petišky O pejskovi, kočce a měsíci (1958). Počínaje Symfonií (1960), a dále zejména v instrumentálních skladbách jako Arytmikon (1961), Musica dialogica pro housle a violu (1965), Stenogramy pro dechové kvinteto či pro klavír (1969), které H. komponoval konstruktivistickým stylem, použil svobodnější výběr melodických a rytmických struktur. Od konce šedesátých let skládal také elektroakustické skladby, z nichž vynikly Angelion (1969), Biochronos (1969) a Fontana cantans (1971), inspirovaná zvukem Zpívající fontány u pražského Belvederu (získala 1972 čestné uznání v soutěži Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu). Baletní podoba kompozice se jmenuje Nokturno u fontány (1973). Značnou oblibu si získaly také H. instruktivní a sborové skladby pro děti i dospělé. H. se roku 2000 stal čestným členem Společnosti pro elektroakustickou hudbu.

Mojmír Sobotka

Dílo

výběr: orchestrální skladby: Jarní ouvertura, 1954; Rapsodie, 1957; Elegikon, 1964; Sinfonietta epitafica, 1974; Postludium, 1977; Serenáda pro smyčce, 1980; Sinfonietta, 1982. Komorní skladby: Pastorale lydico pro flétnu a klavír, 1947; Kvartetino pro smyčcové kvarteto, 1955; Musica carnevalesca pro klavír, 1971; Musica diafonica pro basklarinet, klavír a magnetofonový pás, 1975; Impulsioni pro housle a bicí nástroje, 1979; Epizoda pro noneto, 1981; Trio modale, 1985. Vokální: Z jižních Čech, pro smíšený sbor, 1970; O rampouchu, čertovi, hvězdičce a skřítcích, pro dětský sbor, 1975; Byl jeden mráček. Kantáta pro dětský sbor a klavír, 1980; Píseň o nejkrásnější zemi, 1981. Sbory: Z domova, 1992; Čas, 1992. Instruktivní klavírní: Leporelo, 1969; Poetické etudy 1–2, 1973, 1974; Vstávánky a uspávánky, 1974; O Jeníčkovi, 1978; Letorosty, 1981; Tůňky a potůčky, 1986. Opera: Inultus, (libreto V. Renč podle J. Zeyera), 1968. Balety: Učeň čaroděj (libreto J. Rey podle J. W. Goetha), 1963; Héró a Leandros, 1987. Elektroakustický balet: Atlantiana, 1970. Elektroakustické skladby: Logogenesis, 1968; Astroepos, 1969; Chimérion, 1970; Metafonie, 1980. Literární: Z mého života a díla, 1997.

Literatura

Reference

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=HLAVÁČ_Miroslav_1923–2008&oldid=693096“