HOHLBAUM Josef 1884–1945

Z Biografický slovník českých zemí
Josef HOHLBAUM
Datum narození 6. 9. 1884
Místo narození Horní Lipová (dnes Lipová-lázně /u Jeseníku/)
Datum úmrtí 30. 12. 1945
Místo úmrtí Markkleeberg (u Lipska /Německo/)
Povolání Lékaři‎
Pedagog‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 752–753. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/142832

HOHLBAUM, Josef, * 6. 9. 1884 Horní Lipová (dnes Lipová-lázně /u Jeseníku/), † 30. 12. 1945 Markkleeberg (u Lipska /Německo/), lékař chirurg, pedagog

Syn statkáře Josepha H., jehož matka pocházela z rodiny Priessnitzů, a Anny, roz. Michlerové. H. bratr Richard (1885 až 1960) vystudoval chemii na univerzitě ve Štýrském Hradci (Dr. phil. 1914); sestra Anna (* 1882) se provdala za Rochuse Schrotha (1874–1913), majitele lázní v Dolní Lipové (u Jeseníku). H. maturoval 1903 na německém gymnáziu v Opavě, pak absolvoval Lékařskou fakultu univerzity ve Štýrském Hradci (Dr. med. 1909). Po promoci působil na klinice ve Štýrském Hradci, v zemské nemocnici v Opavě a v ústavu patologické anatomie ve Freiburgu im Breisgau (Německo). 1912 byl povolán na chirurgickou kliniku univerzity v Lipsku vedenou Erwinem Payrem. Vykonal povinnou vojenskou službu v rakousko-uherské armádě; do zálohy odešel 1913 v hodnosti vrchního lékaře. Během první světové války sloužil jako praporní lékař u 1. pěšího pluku se sídlem v Opavě, s nímž odjel 1914 na východní frontu. Několikrát byl vyznamenán. 1920 se habilitoval na univerzitě v Lipsku a stal se primářem chirurgické kliniky. 1923 obdržel mimořádnou profesuru. 1929 získal německé občanství. Od 1932 řídil chirurgickou polikliniku patřící pod lipskou univerzitu. 1933 vstoupil do NSDAP. 1937 odešel do soukromé praxe, nadále však přednášel na univerzitě. Vypracoval se ve vynikajícího chirurga a učitele. Hlavní oblasti jeho zájmu představovaly břišní a končetinová chirurgie. Napsal pojednání o zevních kýlách, chorobách žaludku a dvanáctníku, chorobách jater, nádorech a píštělích slinivky břišní.

Nejen na základě vědecko-pedagogických úspěchů, ale i sudetoněmeckého původu se stal od 1. září 1941 přednostou chirurgické kliniky Lékařské fakulty Německé univerzity v Praze, téhož roku byl jmenován řádným profesorem chirurgie a chirurgickým konzultantem pro zdravotnickou službu wehrmachtu v Protektorátu Čechy a Morava. H. zlepšil reputaci německé kliniky, pošramocenou jeho předchůdcem Kurtem Straussem, a zasloužil se o její odborný rozvoj. Asistoval 27. 5. 1942 Walteru Dickovi při operaci zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v nemocnici Na Bulovce poté, co na něj českoslovenští parašutisté spáchali atentát. Přestože Heydrich následkům zranění 4. 6. 1942 podlehl, vedení NSDAP nevyslovilo proti oběma chirurgům žádné námitky. Říšský vůdce SS a šéf gestapa H. Himmler jim poděkoval za Heydrichovo ošetření. H. se stal 1944 členem Německé akademie věd a umění v Praze. 9. 5. 1945 předal správu chirurgické kliniky oficiálně do českých rukou (Arnoldu Jiráskovi) a ještě téhož dne byl jménem České národní rady zatčen. Byl vězněn na Pankráci a následně přesunut do internačního tábora v Klecanech. Vypomáhal při polních pracích, během nichž utrpěl zranění. Byl hospitalizován v Praze (ve vinohradské nemocnici a v německém lazaretu na Smíchově) a na podzim 1945 transportován do Německa, kde zemřel na sepsi.

H. byl posledním přednostou chirurgické kliniky Lékařské fakulty Německé univerzity v Praze. Oženil se s Adelou, roz. Blumenwitzovou (* 12. 12. 1891, † 1943), jejíž otec byl správcem majetku Řádu německých rytířů v Bouzově (u Olomouce). V manželství se narodili dva potomci. První syn Hermann (* 14. 6. 1912, † 23. 7. 1941) zplodil s manželkou Ruth, roz. Lehmannovou, syna Klause (* 26. 5. 1941) a jako vojenský lékař wehrmachtu padl na východní frontě u Smolenska. Druhý syn Gerhard Günther (* 27. 8. 1925) rovněž bojoval v řadách německé armády; až po válce se vrátil ze sovětského zajetí. H. vnuk Klaus vystudoval medicínu a žije v Německu.

Vojtěch Szajkó

Literatura

  • Koerting, s. 191, 202–203
  • BDLMF, s. 95–96 (se soupisem díla a literatury)
  • L. Hlaváčková – P. Svobodný, Dějiny Všeobecné nemocnice v Praze 1790–1952, 1990, s. 146
  • tíž, Pražské špitály a nemocnice, 1999, s. 138
  • tíž, Dějiny lékařství v českých zemích, 2004, s. 197
  • Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách 1891–1945, A. Míšková – M. Neumüller (eds.), 1994, s. 179
  • A. Míšková, Německá (Karlova) univerzita od Mnichova k 9. květnu 1945 (Vedení univerzity a obměna profesorského sboru), 2002, s. 182, 205, 221
  • J. Stingl – I. Kästner – A. Míšková – V. Musil, Životní příběh profesora J. H., in: Rozhledy v chirurgii 88, 2009, č. 3, s. 151–157
  • tíž, Osud jednoho chirurga ve 20. století. Ein Chirurgenschicksal im 20. Jahrhundert. J. H. (1884–1945), 2013, passim (se soupisem pramenů a literatury, H. bibliografií a fotografií)
  • https://m.lipova-lazne.cz/historie-lazni-v-dolni-lipove/d-38240 (stav k 11. 5. 2021)
  • de.wikipedia.org (se soupisem díla a literatury, stav k 11. 5. 2021).

Reference

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=HOHLBAUM_Josef_1884–1945&oldid=703526“