HOLUB Miroslav 1923–1998

	Miroslav HOLUB
	;
Datum narození	13. 9. 1923
Místo narození	Plzeň
Datum úmrtí	14. 7. 1998
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Lékaři‎; Politický publicista‎; Spisovatel‎; Překladatel‎; Divadelní interpret nebo herec‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 797–798. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47611

HOLUB, Miroslav, * 13. 9. 1923 Plzeň, † 14. 7. 1998 Praha, lékař imunolog, básník, spisovatel, překladatel

Syn právníka plzeňského ředitelství Československých státních drah. Rozhodující intelektuální vliv na něj měla matka, středoškolská učitelka francouzštiny a němčiny. Maturoval 1942 na klasickém gymnáziu v Plzni. Poté pracoval jako pomocný dělník ve skladu řeziva a na překladovém nádraží. 1945 se zapsal na Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, 1946 přestoupil na Fakultu všeobecného lékařství (MUDr. 1953). Při studiích byl pomocnou vědeckou silou v Ústavu pro filozofii a historii přírodních věd, který řídil Otakar Matoušek a jehož semináře H. navštěvoval. Docházel i na přednášky z logiky, filozofie a literární historie na Filozofické fakultě UK. Působil ve vysokoškolské organizaci Mladá generace československých přírodovědců, v téže době debutoval v dobovém tisku jako básník. 1953–54 pracoval jako patologický anatom na prosektuře pražské nemocnice Na Bulovce; věnoval se především histopatologii sekčního materiálu. 1954 se stal vědeckým pracovníkem Oddělení mikrobiologie (od 1958 Oddělení lékařské mikrobiologie a imunologie) Biologického ústavu ČSAV. Prací na téma Experimentální morfologie tvorby protilátek dosáhl hodnosti kandidáta věd (CSc. 1958). Roku 1962 vznikl Mikrobiologický ústav ČSAV, jehož součástí bylo samostatné oddělení imunologie, které se stalo H. působištěm. Využil zde svých histopatologických znalostí pro analýzu vývoje lymfocytů v krvetvorných tkáních a omentu.

Roku 1958 vyšla H. první kniha veršů Denní služba, navazující na poetiku tzv. poezie všedního dne i na vlastní programový článek Náš všední den je pevnina z časopisu Květen (1956). Snaha vrátit se v poezii ke konkrétnosti a každodennosti byla u H. podmíněna pokusem zachytit v detailech fakta běžného života a postihnout jimi dynamiku vývoje světa. Inspiraci pro vnější realitu nacházel zejména v profesním prostředí a doplňoval ji vědeckou terminologií, do té doby v poezii nezvyklou a neotřelou. Ta pomáhala aktualizacím i zachycení každodenních situací (mj. ve sbírkách Achilles a želva, 1960; Jdi a otevři dveře, 1961; Kam teče krev; Zcela nesoustavná zoologie, obě 1963; Ačkoli, 1969). Jistá schematizace H. básnických postupů byla narušovaná esejistickými knihami (např. Tři kroky po zemi. Příběhy a myšlenky kolem vědy, 1965) a prozaickými cestopisy z pracovního pobytu v USA (Anděl na kolečkách, 1963 a Žít v New Yorku, 1969). Kniha Anděl na kolečkách znamenala průlom v zobrazování do té doby démonizovaného „západního“ světa a svým lakonickým, místy až pop-artovým stylem souzněla s některými směry soudobé české prózy.

Vedle Otto Wichterleho, Jana Broda a Otakara Poupy byl H. 1968 jedním ze čtveřice vědců, kteří podnítili spisovatele Ludvíka Vaculíka k sepsání manifestu Dva tisíce slov a zahájili podpisovou akci. Po nástupu tzv. normalizace musel H. 1970 přejít do imunologické skupiny nově založeného Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze-Krči, kde se zaměřoval na důsledky thymektomie na vývoj lymfatických tkání, což vedlo k použití přirozeného modelu athymických nu/nu nahých myší v imunologickém výzkumu. Medicíně a vědecké práci v IKEM se věnoval až do 1994. Téhož roku byl zakládajícím členem Učené společnosti České republiky. Po odchodu z IKEM se stal vedoucím vědeckým pracovníkem v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Zabýval se objasněním vztahu mezi imunitou a termoregulací. Od padesátých let otiskoval popularizační články v časopise Vesmír; 1951–65 byl jeho výkonným redaktorem. V populárně-vědeckých aktivitách pokračoval jako člen redakční rady tohoto časopisu do 1969, kdy mu další práce byla zakázána. Do redakční rady se vrátil po 1989.

V poezii konce šedesátých let H. reagoval na posrpnový vývoj, a to prostřednictvím pokusů zachytit vyprázdnění reality v chování a řeči lidí (sbírka Beton, 1970). Sazba knihy esejů s názvem Stručné úvahy byla 1971 v nakladatelství Československý spisovatel rozmetána. Nehledě na sebekritiku v dobovém tisku (dopis zaslaný 1973 deníku Práce), nesměl publikovat, a tak 1972–85 alespoň uveřejňoval pod značkou M. H. nebo bez ní tematicky různorodé sloupky v časopise Věda a technika mládeži. Literárně se začal opět výrazně prosazovat od poloviny osmdesátých let, zároveň byla H. básnická tvorba překládána a dosáhla ohlasu v zahraničí (např. sbírky Notes of a clay pigeon, London 1977; On the contrary and other poems, Newcastle upon Tyne 1984; výbory Sagittal section, Oberlin 1980; The fly, Newcastle upon Tyne 1987). Tehdy vydané sbírky v češtině (Naopak, 1982; Interferon čili O divadle, 1986) pokračovaly v autorově metafyzickém pokusu o pojmenování reality, doplněné značně ironizujícím gestem a zvýrazněnou absurditou chaosu světa. Přesto v nich setrvává H. étos a víra v sílu umění, podporovaná v esejích (K principu rolničky, 1987; Maxwellův démon čili O tvořivosti, 1988) či v aforismech (próza NE patrně NE, 1989). Tvorba z devadesátých let se vrátila ke sdělnějšímu typu veršů, reagujících na aktuální společenské problémy i na H. popis střetu nových proměn civilizace s duchovními hodnotami a tradicemi (Syndrom mizející plíce, 1990; Narození Sisyfovo, 1998). H. vnesl do české poezie svět vědy a medicíny, v němž se snažil nacházet obecně platné zákonitosti života a jednotnou koncepci světa a člověka. Téměř všechny H. básně byly psány nerýmovaným volným veršem.

Absolvoval stáže ve vědeckých institucích po celém světě. 1965–67 byl vědeckým pracovníkem Výzkumného ústavu veřejného zdraví (Public Health Research Institute) v New Yorku a 1968–69 působil v Ústavu Maxe Plancka pro imunobiologii (Max-Planck-Institut für Immunbiologie) ve Freiburgu im Breisgau (SRN). Dále navštívil nejen s vědeckými, ale i literárními cíli Velkou Británii, SRN, Francii, Irsko, Řecko, Čínu, Indii, Izrael, Austrálii a Mexiko; pobýval také v USA (1962, 1963, 1965–67 a pravidelně od konce sedmdesátých let). Své zápisky a úvahy z cest publikoval v osmdesátých letech v dobovém tisku (nejvýrazněji ve Vesmíru a Tvorbě, mj. reportáže o cestách po Asii). Výsledky svých výzkumů z oblasti imunologie prezentoval v řadě domácích i zahraničních odborných periodik a v knižních publikacích. 1985 obdržel doktorát honoris causa (dr. h.) na Oberlin College (Ohio). 1991 získal titul doktora věd (DrSc.). Jeho práce se dočkaly mezinárodního uznání zejména po objevu subpopulace B1 buněk. Byl vybídnut k sepsání monografie Immunology of Nude Mice, vydané 1989 v Boca Raton (USA). Autoritu a respekt v mezinárodní imunologické komunitě potvrzovala mezinárodní konference o imunodeficientních zvířecích modelech 9th International Workshop on Immunodeficient Animals, konaná 1997 v Praze, kterou H. organizoval a které předsedal. Byla po něm pojmenována planetka s pořadovým číslem 7496 – Miroslavholub, která obíhá kolem Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. V cyklu České televize GEN (Galerie elity národa) byl natočen H. medailon (1993, režie M. Mináč).

Blanka Říhová, Michal Jareš

Dílo

vědecké, výběr: Antibody production by lymphocytes after in vitro contact with bacterial antigen and transfer to new-born rabbits, in: Nature 181, 1958, s. 122; Effect of endotoxin on antibody response and resistance to infection in newborn animals, in: Folia Microbiologica 6, 1961, s. 289–298 (s J. Šterzlem a I. Milerem); Potentialities of small lymphocytes as revealed by homotransplantation and autotransplantation experiments in diffusion chambers, in: Annals of the New York Academy of Sciences 99, 1962, č. 3, s. 477–486; Le problème du petit lymphocyte, in: Revue française d’etudes cliniques et biologiques 7, 1962, s. 699; Lung alveolar histiocytes engaged in antibody production, in: Immunology 17, 1969, č. 2, s. 207–226 (s R. Hauserem); Formation of lymphoid cells from local precursors in irradiated mouse omenta, in: European Journal of Immunology 1, 1971, č. 6, s. 465–470 (s I. Hajdu, I. Trebichavským a L. Jaroškovou); The sequence of appearance of antibodies in mouse omentum plasma cells, in: Experimental Cell Research 75, 1972, č. 1, s. 219–230 (s I. Hajdu a I. Trebichavským); Sesquiterpene lactones (SL) part XXIV. Further studies on cytotoxic activities of SL in tissue culture of human cancer cells, in: Polish Journal of Pharmacology and Pharmacy 30, 1978, č. 5, s. 611–620 (s B. Hładońem, B. Drozdzem a kol.); Struktura imunitního systému, in: Novinky v medicíně 18, 1979, s. 7–58; Ontogeny of lymphatic structures in the pig omentum, in: Cell Tissue Research 215, 1981, č. 2, s. 437–442 (s I. Trebichavským, L. Jaroškovou a kol.); Macrophages of athymic nude mice – Fc-receptors, C-receptors, phagocytic and pinocytic activities, in: European Journal of Cell Biology 35, 1984, č. 1, s. 35–40 (s V. Větvičkou, L. Fornůskem a kol.); Enhanced phagocytic activity of blood leukocytes in athymic nude mice, in: Journal of Leukocyte Biology 35, 1984, č. 6, s. 605–615 (s týmiž); Effect of ambient temperature on phenotype and functions of professional phagocytes of athymic nude mice, in: APMIS. Journal of Pathology, Microbiology and Immunology 101, 1996, č. 1–6, s. 113–119 (s V. Větvičkou a J. Houstkem); Increased interleukin-6 levels, interleukin-6 receptor and gp130 expression in peripheral lymphocytes of patients with inflammatory bowel disease, in: Scandinavian Journal of Gastroenterology. Supplement 228, 1998, s. 47–50 (s E. Makó, T. Dévay a kol.). Beletrie, výběr: Slabikář, 1961; Tak zvané srdce, 1963; Skrytá zášť věků, 1990; O příčinách porušení a zkázy těl lidských, 1992; Ono se letělo. Suita z rodného města, 1994; Aladinova lampa, 1996; Časoprostor, 2002.

Literatura

zpráva o úmrtí: J. Chuchma, Zemřel imunolog a básník M. H., in: MF DNES 15. 7. 1998, s. 16
MČE 2, s. 814
ČBS, s. 223
SČS 1, s. 265–267
Tomeš 1, s. 485–486
V. Juřina, M. H., 1991, passim
M. Churaň, Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 2/1, 1998, s. 231–232
B. Říhová, MUDr. M. H., DrSc. (nar. 13. 9. 1923 – zemř. 14. 7. 1998), in: Učená společnost České republiky 1994–2004, F. Šmahel (ed.), 2004, s. 57–58
http://www.slovnikceskeliteratury.cz (s H. fotografií, soupisem literárního díla a bibliografií, stav k 7. 10. 2021)
cs.wikipedia.org (se soupisem díla a literatury, stav k 7. 10. 2021)
en.wikipedia.org (se soupisem díla a literatury, stav k 7. 10. 2021).

Reference