HONL Ivan 1866–1936

Z Biografický slovník českých zemí
Ivan HONL
Datum narození 23. 4. 1866
Místo narození Zbýšov (u Brna)
Datum úmrtí 7. 6. 1936
Místo úmrtí Běloves (č. o. Náchod)
Povolání Lékaři‎
Pedagog‎
Významnost B
Citace Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 13-14. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47641

HONL, Ivan, * 23. 4. 1866 Zbýšov (u Brna), † 7. 6. 1936 Běloves (č. o. Náchod), lékař, bakteriolog, pedagog

Syn šichtmistra Antonína H. (* 3. 2. 1819 Česká Třebová, † 17. 9. 1886 Brno) a Terezy, roz. Feigerlové, z Nového Jičína. Bratr Antonína H. (1852–1913), báňského inženýra a geologa. H. maturoval na brněnském gymnáziu, absolvoval Lékařskou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (MUDr. 1892). Již v době studia medicíny se stal demonstrátorem bakteriologického oddělení patologicko-anatomického ústavu prof. Jaroslava Hlavy, 1891–1909 tam byl asistentem a později vedoucím. Absolvoval řadu zahraničních studijních pobytů (např. u Roberta Kocha v Berlíně). 1898 se habilitoval z bakteriologie, 1904 byl jmenován mimořádným profesorem, 1911 získal titul a postavení řádného profesora, 1919 jmenován řádným profesorem a přednostou ústavu pro bakteriologii, sérologii a imunologii, který vznikl osamostatněním dosavadního oddělení, v této funkci působil doživotně. 1920/21 a 1927/28 vykonával funkci děkana LF UK. Kromě výuky na Lékařské fakultě přednášel též na ČVUT, v kurzech pro báňské a vojenské lékaře a učitele. Od 1905 souběžně pracoval jako prosektor v nemocnici na Královských Vinohradech. Za první světové války sloužil jako vojenský bakteriolog v zázemí. 1919 byl jmenován ředitelem státního Pasteurova ústavu pro očkování proti vzteklině.

Současně se svým působením na fakultě se H. jako bakteriolog a epidemiolog účastnil boje proti aktuálním pandemiím a epidemiím (asijská cholera, břišní tyfus) a zkušenosti zúročil v odborných pracích, podobně jako výsledky svého bádání o moru. Celoživotně se věnoval zejména problematice tuberkulózy – jako lékař, badatel (studium etiologie a geneze nemoci), organizátor (spolu s dalšími se zasloužil mj. o budování moderních sanatorií) nebo popularizátor protituberkulózních opatření. Prakticky a teoreticky se zabýval též sérologií, séroterapií a imunologií. Je autorem více než šedesáti vědeckých prací, včetně první učebnice bakteriologie (s J. Hlavou). Ceněné byly jeho práce o bakteriálním antagonismu a synergismu. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let 19. století izoloval a klinicky vyzkoušel látku s antibiotickým účinkem pyocyanasa, která se s dobrými léčebnými výsledky uplatnila při výrobě tablet Anginol.

S H. jménem je spojena také historie Bělovsi, známých lázní na Náchodsku, které získal do vlastnictví 1900. Koupelemi a pitnými kúrami se v nich léčil revmatismus, dna, ženské a cévní choroby. O pět let později si dal postavit nad lázněmi vilu (čp. 116), v níž často pobýval, shromáždil tam soukromou sbírku obrazů a zbraní. Zajížděli tam také významní hosté. H. zmodernizoval balneologický provoz a zpopularizoval minerální pramen Ida. Během první světové války sloužily lázně jako vojenský lazaret. Po 1931 jejich úspěšný provoz až do znárodnění po druhé světové válce dále rozvíjel jeden z jeho synů, ženský lékař Vladimír H. (* 27. 5. 1900 Praha).

H. se stal dopisujícím členem ČAVU, spoluzakladatelem Spolku pro zřizování a vydržování sanatorií pro tuberkulosní, přejmenovaného na Zemský pomocný spolek proti nemocem plicním (předseda); spoluzakladatelem Českého vědeckého spolku pro výzkum TBC a také Československé společnosti mikrobiologické, dále členem zemské, po 1918 státní zdravotní rady, vojensko-zdravotnického sboru při ministerstvu národní obrany či předsedou poradního sboru Státního zdravotního ústavu RČS. Syn Ivan H. (1898–1984) z manželství s Helenou, roz. Klotzovou, byl kartografem a topografem.

Petr Svobodný

Dílo

výběr: Bakteriologie, 1900 (s J. Hlavou); Tuberkulosa – aetiologie, genesa, immunita a immunisace. Vybrané kapitoly o tuberkulose 1, 1930.

Literatura

  • OSN 28, s. 590
  • OSND 2/2, s. 1195
  • BSPLF 1, s. 225
  • Tomeš 1, s. 490 ČAVU, s. 107
  • J. Janko, Vědy o životě v českých zemích 1750–1950, 1997, rejstřík
  • Zpráva o studijním roku UK 1935/36, 1936, s. 33–35
  • R. Kimla, I. H., 1937 (s bibliografií)
  • ČLČ 65, 1926, s. 687–688 (foto)
  • 75, 1936, s. 465–468 (s bibliografií, foto), 772, 805–807
  • 85, 1946, s. 818
  • Praktický lékař 6, 1926, s. 295–296 (foto)
  • 16, 1936, s. 189–191, 289–290 (foto)
  • L. Nováček, První antibiotikum a jeho léčebné použití v českých zemích, in: DVT 20, 1987, 2, s. 97–102
  • R. Šimberská, Význam díla I. H. v dějinách české medicíny, in: tamtéž 21, 1988, 2, s. 92–108
  • cs.wikipedia.org (stav k 8. 9. 2022).

Prameny

MZA, Brno, sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Oslavany (1862–1870), sign. 1496, fol. 601

  • Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, inv. č. 1, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900), s. 225
  • Archiv UK, fond LF UK 1883–1953, os. spis, inv. č. 408
  • AHMP, Archivní katalog, Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), kart. 98, č. 136.

Reference

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=HONL_Ivan_1866–1936&oldid=711252“