HONS Vilém 1890–1969

	Vilém HONS
Datum narození	1. 7. 1890
Místo narození	Královské Vinohrady (Praha)
Datum úmrtí	17. 8. 1969
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Lékaři‎; Pedagog‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 15. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47644

HONS, Vilém, * 1. 7. 1890 Královské Vinohrady (Praha), † 17. 8. 1969 Praha, lékař fyziolog, pedagog

Syn středoškolského učitele Viléma H. a jeho manželky Anny. Po maturitě na gymnáziu (1909) vystudoval Lékařskou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (MUDr. 1915). Mezi 1915–30 působil ve Fyziologickém ústavu Lékařské fakulty UK v Praze, 1928 se habilitoval z fyziologie a stal se prozatímním přednostou ústavu. Po odchodu z Prahy byl 1930–38 přednostou Fyziologického ústavu Univerzity Komenského v Bratislavě, současně 1936/37 děkanem a 1937/38 proděkanem její lékařské fakulty, na níž se 1930 stal mimořádným a 1936 řádným profesorem. Jako žák fyziologa Františka Mareše se ve výzkumné práci věnoval především metabolismu dusíkatých látek, fyziologii výživy a jejím poruchám. Studoval výživové hodnoty potravy, její vliv na rachitidu, hospodárnost svalové činnosti a únavu. Zabýval se otázkami podvýživy, významem vitaminů a využitím přebytků aminokyselin v potravě. Pozornost věnoval osvětové činnosti, byl autorem a spoluautorem několika zdravotně-osvětových příruček. Podílel se na vydání kuchařské knihy o zdravé výživě Levně a výživně vařiti (1940, s Marií Úlehlovou-Tilschovou) a série letáků Listy z české kuchařky (1940–41), byl spoluautorem středoškolské učebnice Výživa a vaření (1950). Odbornými a popularizačními články přispíval do domácích a zahraničních časopisů (Bratislavské lekárske listy, Časopis lékařů českých, Výživa a zdravie, Výživa lidu, Gesundheitsanstalt aj.), 1935–36 publikoval v Bratislavských lekárskych listoch sérii statí o proteinovém metabolismu ve stadiu podvýživy, kterou poté vydal vlastním nákladem knižně. Po vzniku Slovenského státu se 1939 musel vrátit do Prahy. 1939–45 vedl oddělení výživy ve Státním zdravotním ústavu, 1945–52 byl jeho ředitelem. Stal se členem slovenské Učené společnosti Šafaříkovy.

Anna Šourková

Dílo

Význam vitaminů pro životosprávu v jídle, 1926; Studie o proteinovém metabolismu ve stavu podvýživy, 1936; Význam šípků pro výživu a therapii, 1944; Výživnost a hygiena potravin, 1944 (s M. Úlehlovou-Tilschovou); Správnou výživou ke zdraví a zvýšené výkonnosti, 1950 (s touž); Výživa a potrava, 1951 (s touž); Správná výživa a stravování, 1961 (s touž).

Literatura

OSND 2/2, s. 1196
ČBS, s. 255
Tomeš 1, s. 490
BLS 3, s. 547–548 ESL 6, s. 711
J. Antal, Prof. MUDr. V. H. 60-ročný, in: Bratislavské lekárske listy 30, 1950, č. 6–7, s. [601]
J. Mašek, Prof. Dr. V. H. sedmdesátiletý, in: Československá gastroenterologie a výživa 14, 1960, č. 6, s. 475–476
O. Poupa, Profesoru H. k sedmdesátinám, in: Československá fysiologie 9, 1960, č. 5, s. 524
M. Tichy a kol., Osobnosť profesora MUDr. V. H., in: Československé zdravotnictví 39, 1991, č. 2, s. 55–60
S. Hejda, Portréty významných nutricionistů. Prof. MUDr. V. H., in: Výživa 46, 1991, č. 3, s. 69–70
M. Beniak – M. Tichý, Dejiny Lekárskej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave 1, Bratislava 1992, s. 153–154
Biografický slovník 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy 1945–2008, (A–L), K. Černý – L. Hlaváčková (eds.), 2018, s. 99–100.

Prameny

Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, inv. č. 3, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III. (1908–1916), s. 1422.

Reference