HONZÁKOVÁ Albína 1877–1973

	Albína HONZÁKOVÁ
	;
Datum narození	7. 4. 1877
Místo narození	Kopidlno
Datum úmrtí	11. 7. 1973
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Pedagog‎; Osvětový nebo veřejný činitel‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 18-19. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/143223

HONZÁKOVÁ, Albína, * 7. 4. 1877 Kopidlno, † 11. 7. 1973 Praha, středoškolská učitelka, pracovnice ženského hnutí

Nejmladší ze šesti dětí městského lékaře Jana Honzáka (1844 až 1889), který byl zároveň osobním lékařem hraběte Ervína Šlika. Matka Anna (1845–1914), roz. Hlaváčová, byla dcerou mlynáře z Kbelnice (u Jičína). Dva sourozenci pracovali jako lékaři: MUDr. Bedřich H. (1870–1933), asistent prof. Karla Maydla, pozdější primář chirurgie a ředitel nemocnice v Hradci Králové, a MUDr. Anna H. (1875–1940). Sestra Marie (1872 – snad 1973) se provdala za vlasteneckého lékaře MUDr. Josefa Pavlíka (1863–1926) a byla matkou architektky Milady Pavlíkové-Petříkové (1895–1985) a operní pěvkyně Libuše Pasero-Pavlíkové (1897–1984).

Po předčasné otcově smrti se rodina přestěhovala na Královské Vinohrady, později žila v Praze. Od 1892 H. navštěvovala dívčí gymnázium Minerva, které na rok přerušila, aby se mohla věnovat studiu zpěvu. Po absolvování (1897) složila maturitní zkoušku na Akademickém gymnáziu v Praze. Následně byla spolu se sedmi dalšími Češkami imatrikulována jako jedna z prvních posluchaček na české Karlo-Ferdinandově univerzitě. 1902 vykonala H. státní zkoušky z dějepisu a zeměpisu, 1914 obhájila disertační práci Tubu, země a lid (PhDr.). Na podzim 1900 začala H. učit na Minervě, kde 1907–34 působila jako definitivní profesorka, s výjimkou 1919/20, kdy odešla na Slovensko; jako profesorka krátce působila na chlapeckém gymnáziu v Trenčíně a podílela se na rozvoji tamějšího školství. V závěru života trávila část roku v Dobřichovicích (u Prahy), kde si se sestrou Annou postavily vilu. Byla pohřbena na Vinohradském hřbitově.

Kromě své pedagogické práce byla H. také publikačně činná, napsala několik drobných geografických hesel a heslo Ženská emancipace (feminismus) do Ottova slovníku naučného. Velmi aktivní byla v ženském emancipačním hnutí, s čímž souvisela její další publikační a přednášková činnost; podílela se na chodu spolků Minerva, Ženský klub český, Výbor pro volební právo žen, Ženská národní rada, 1922 založila Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen. Kromě toho působila v Klubu za starou Prahu. 1925 se spolu s Františkou Plamínkovou účastnila sjezdu Mezinárodní ženské rady ve Washingtonu, D. C. (USA).

Lenka Křížová

Dílo

výběr: Československé studentky let 1890–1930. Almanach na oslavu čtyřicátého výročí založení ženského studia Eliškou Krásnohorskou, 1930; Kniha života. Práce a osobnost F. F. Plamínkové, 1935; Tomáš Garrigue Masaryk a ženy. Masarykovo lidské poselství budiž základem školy i života, 1938.

Literatura

E. Uhrová, Anna H. a jiné dámy, 2012, zejm. s. 108–185
táž, Radostná i hořká Františka Plamínková, 2014, rejstřík
M. Malá, Sestry H. Rodinné zázemí prvních univerzitních studentek, 2006 (bakalářská diplomová práce, FF UK, Praha)
J. Sládková, A. H. – portrét feministické ženy, 2012 (diplomová práce, FF UK, Praha)
cs.wikipedia.org (stav k 31. 5. 2022)
http://albina.ff.cuni.cz/ (stav k 5. 9. 2022).

Prameny

LA PNP, Praha, fond A. H. (popis fondu J. Wagner, A. H., 1877–1973, 1975

K. Bílek, A. H., 1877–1973, 1997)
Archiv Zdravotnického muzea, Praha, fond H. A.
SOA, Hradec Králové, sbírka matrik, řkt. f. ú. Kopidlno, matrika nar. (1863–1879), sign. 176-3390, fol. 212
Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, inv. č. 3, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III. (1908–1916), s. 1346.

Reference