HORÁK Josef 1838–1911
| Josef HORÁK | |
 | |
| Datum narození | 30. 3. 1838 |
|---|---|
| Místo narození | Lomnice nad Popelkou |
| Datum úmrtí | 23. 8. 1911 |
| Místo úmrtí | Lomnice nad Popelkou |
| Povolání |
Strojař nebo elektrotechnik Odborník textilního nebo oděvního průmyslu |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 49. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/67044 |
HORÁK, Josef, * 30. 3. 1838 Lomnice nad Popelkou, † 23. 8. 1911 Lomnice nad Popelkou, podnikatel v textilním strojírenství a železářství
Syn Josefa H. (* 1802) ze Stružince (u Lomnice nad Popelkou) a Anny, roz. Jelínkové. Otec se věnoval zámečnickému řemeslu; 1827 vybudoval v Lomnici nad Popelkou dílnu, kde vyráběl potřeby pro řemesla a hospodářství. H. se v této dílně vyučil zámečníkem a postupně převzal její vedení. Roku 1865 ji přeměnil na továrnu, ve které byl během osmdesátých let 19. století zaveden parní stroj, zároveň vznikla slévárna a bylo instalováno elektrické osvětlení. (H. elektrické dynamo z té doby se nachází v Národním technickém muzeu v Praze.) Výroba se soustředila na textilní a hospodářské stroje a přístroje, ve slévárně vznikaly železné odlitky pro vlastní výrobu. Společnost, po 1918 jediná svého druhu v ČSR, obstála na západoevropském trhu. Své produkty vyvážela také do Egypta, Palestiny nebo Mexika. V době první republiky ji řídili již H. synové a blízcí příbuzní. Roku 1930 zaměstnávala až dvě stě lidí. Firma s oficiálním názvem Josef Horák, továrna na stroje a slévárna železa, vychovala tisíce strojních zámečníků a soustružníků kovů.
H. se oženil 1867 s Annou, roz. Goldovou (* 6. 7. 1846 Miletín /u Hořic/, † 19. 11. 1910 Lomnice nad Popelkou). V manželství se narodili synové Josef H. (1869–1928), jenž zůstal bezdětný, a František H. (1873–1920), jehož manželkou se stala Zdenka, roz. Hornychová (1880–1926), nejmladší z pěti dcer lomnického podnikatele v textilním strojírenství Ignáce Hornycha ml. Ze svazku se narodily dcery Marie (* 1902) a Zdenka (* 1917). Marie, provdaná za Jaroslava Kříže (1898–1982), se stala po smrti svého strýce jedinou majitelkou firmy, kterou začal vést její manžel. J. Kříž zachránil továrnu před krachem v časech hospodářské krize. 1943 zavedl zbrojní výrobu, aby uchránil své zaměstnance před pracovním nasazením v Německu. 1948 byla továrna znárodněna a začleněna do Severočeských strojíren a sléváren, n. p., Praha, 1959 spojena se sousedním n. p. Naveta pod společným názvem Závody tkalcovských stavů, n. p., Týniště nad Orlicí. 1976 došlo k přejmenování na ELITEX. Po 1989 se část ELITEXU vrátila do vlastnictví potomků Františka H., pod jejichž vedením v devadesátých letech 20. století fungovala slévárna šedé litiny. Ta v rukou nového majitele od 2005 odlévala hliníkové výrobky do písku a kovových forem. Dnes je pokračovatelkou strojírenské tradice v Lomnici nad Popelkou firma TM ELITEX, s. r. o., která se specializuje na kovoobráběcí práce. H. synové Josef a František si nechali před první světovou válkou postavit v Lomnici nad Popelkou secesní vily (dnes Bártova, resp. Křížova vila), prohlášené za kulturní památky.
Vojtěch Szajkó
Literatura
- M. Pávek, Textilní výroba v historickém přehledu, in: Rozpravy NTM 51, 1972, sv. 2, s. 396–397
- týž, Československé textilní strojírenství, 1981, s. 30, 38–39, 46, 61, 64
- https://www.lomnicenadpopelkou.cz/tovarna-firmy-j-horak-elitex/d-9345 (foto H. továrny a vily jeho syna Josefa H., stav k 28. 11. 2022)
- https://www.lomnicenadpopelkou.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=8675&id=7819&n=krizova%2Dvila (vila Františka H., foto, stav k 28. 11. 2022).
Prameny
SOA, Hradec Králové, sbírka matrik, řkt. f. ú. Lomnice nad Popelkou, matrika nar. (1833–1854), sign. 4986, ukn 5662, fol. 107.