HORA Antonín 1824–1906

	Antonín HORA
	;
Datum narození	15. 11. 1824
Místo narození	Velvary
Datum úmrtí	15. 5. 1906
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ‎; Náboženský nebo církevní činitel‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 31. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/53643

'HORA, Antonín, * 15. 11. 1824 Velvary, † 15. 5. 1906 Praha, římskokatolický kněz, politik

Syn velvarského měšťana Antonína H. a jeho manželky Anny. Po absolvování Akademického gymnázia v Praze vstoupil 1843 do arcibiskupského semináře. Byl publikačně činný, již 1842 vydal spis Není církev jako církev! Která vede ke spasení? Roku 1847 získal kněžské svěcení. 1848–51 působil jako kaplan v Brandýse nad Labem, 1852 se stal administrátorem tamního děkanství. Následujících devět let byl vychovatelem knížete Karla Bedřicha Öttingen-Wallersteina. Od 1861 působil jako sekretář církevního soudu v manželských záležitostech. Byl též jmenován arcibiskupským notářem a působil u arcibiskupské konzistoře jako sekretář. 1868 se stal ordinárním komisařem pro gymnázium na Starém Městě pražském, pro vyšší reálku na Novém Městě a pro gymnázium na Malé Straně. Byl členem Nejvyšší rady pro školní záležitosti v Čechách. 1870 byl zvolen kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta. 1875–84 působil jako kancléř arcibiskupské konzistoře. Nadcházejícího roku se stal kapitulním vikářem, pak generálním vikářem. Papež Lev XII. mu udělil 1886 titul apoštolského protonotáře. Souhlasnou volbou se stal 1891 děkanem metropolitní kapituly a od 1898 působil jako její probošt. 1883–1901 zasedal jako poslanec-virilista v českém zemském sněmu, předsedal školské komisi. Pracoval v církevních a vlasteneckých spolcích. Byl členem představenstva Společnosti pro dostavbu metropolitního chrámu. Jako mecenáš obdaroval chrám hmotnými a finančními dary, zřídil dvě stipendijní místa v konviktu v Příbrami. Získal záslužný kříž Pro Ecclesia et Pontifice, byl pasován na rytíře Železné koruny II. třídy. Rodiště a další obce jej jmenovaly čestným občanem. Byl pohřben na hřbitově u sv. Matěje v pražské Šárce.

Eva Novotná

Literatura

OSN 11, s. 557
OSN 28, s. 590
BOS 5, s. 28
MSN 3, s. 283
KSN 5, s. 226
BL 1, s. 679
Čáňová, s. 33
K. Vondruška, Kalendář duchovenstva českoslovanského na rok 1891, 1890, s. III–IV
Národní album, s. 75, 115
A. Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum et canonicorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis…, in: Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. X, 1912, s. 343–344
týž, Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913, 1918, s. 1441 až 1920
týž, Supplementum quartum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum et canonicorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis…, in: Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XXV, 1931, s. 53, 55, 56
cs.wikipedia.org (stav k 25. 7. 2022).

Prameny

V. Petera, Géniové církve a vlasti, sv. 4, s. 158 (rkp. v Centrální katolické knihovně KTF UK, Praha)

SOA, Praha, sbírka matrik, řkt. f. ú. Velvary, matrika nar. (1808–1828), sign. 16, fol. 120
AHMP, sbírka matrik, řkt. f. ú. sv. Vít, matrika zemř. (1893–1936), sign. VÍT Z9, fol. 117.

Reference