HORNYCH Václav 1848–1926
| Václav HORNYCH | |
| |
| Datum narození | 30. 12. 1848 |
|---|---|
| Místo narození | Lomnice nad Popelkou |
| Datum úmrtí | 30. 12. 1926 |
| Místo úmrtí | Lomnice nad Popelkou |
| Povolání | Odborník textilního nebo oděvního průmyslu |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 87–88. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/53747 |
HORNYCH, Václav, * 30. 12. 1848 Lomnice nad Popelkou, † 6. 3. 1926 Lomnice nad Popelkou, podnikatel v textilním strojírenství
Rodina přišla do Čech z polské Lodže přes Horní Brannou; od 1828 pracovala v Lomnici nad Popelkou její dílna na tkalcovské paprsky. Zakladatelem a později majitelem továrny na tkalcovské potřeby (paprsky, brda apod.) se stal Ignác H. st. (* 31. 7. 1827 Horní Branná /u Jilemnice/, † 3. 6. 1916 Lomnice nad Popelkou). Jeho synové Václav a Ignác H. ml. (* 1. 7. 1850 Lomnice nad Popelkou, † 24. 9. 1933 Lomnice nad Popelkou) začali pracovat v rodinné dílně, která byla 1862 přenesena do zakoupeného domu na náměstí. 1873 vznikla firma, která se specializovala na výrobu ocelových paprsků. Materiál (ocelovou třtinu) na ně odebírala nejprve z německé Žitavy, od 1855 si ji sama lisovala za pomoci dvou anglických strojů. K vázání brd používala další stroj a k pohonu sloužila lokomobila. 1881 rodina koupila od knížete Rohana bývalou vinopalnu v panském dvoře, kterou přebudovala na továrnu na výrobu tkalcovských potřeb. Ta se poté stala největším podnikem svého druhu v habsburské monarchii. Od 1878 byla vybavena parním strojem o výkonu 12 kW, který 1886 nahradil silnější o výkonu 26 kW. 1897 továrnu zničil požár, během dvou let však vyrostla její nová budova vybavená parním strojem (125 kW). 1907 se podnik opět rozrostl a zprovoznil parní stroj o výkonu 45 kW. 1909 zaměstnával dvě stě třicet dělníků a více než padesát domáckých dělnic. Koncem 19. století vyvážel zboží nejen do Německa, Ruska a na Balkán, ale také do zámoří.
Po otcově úmrtí řídili rodinnou firmu společně oba jeho synové. Václav se s dalšími podnikateli v Lomnici spolupodílel na založení dalších továren vyrábějících potřeby pro textilní průmysl, např. papírové dutinky pro přádelny a papírové cívky pro tkalcovny (1911 firma Hornych a spol., tzv. cívkárna). V majetku potomků rodiny zůstaly obě firmy až do konce druhé světové války, po níž na ně byla uvalena národní správa a byly znárodněny. Společně s další firmou Horák se obě staly součástí národního podniku Závody tkalcovských strojů v Týništi nad Orlicí. Tradiční výroba textilních paprsků, nitěnek a lamel byla postupně omezována a v sedmdesátých letech 20. století převedena do n. p. Naveta v Liberci. Lomnický závod se specializoval na výrobu žakárských stavů. Koncem osmdesátých let se Závody tkalcovských strojů začlenily do státního podniku ELITEX. Po 1989 byla H. část Elitexu vrácena potomkům rodiny a následně byl ELITEX 1994 privatizován.
Kromě podnikání se Václav H. angažoval také v lokální politice, od 1910 působil v okresní samosprávě, 1910–12 byl okresním starostou. Ovlivňoval i sociální poměry jako předseda okresní péče o mládež nebo místního sdružení textilních průmyslníků. Předsedal okresní školní radě a pracoval ve školním výboru Státní odborné školy tkalcovské a ve Spolku pro zřízení a vydržování dětské útulny a opatrovny. Podílel se na činnosti české tělocvičné organizace Sokol a (podobně jako jeho otec) ochotnicky vystupoval v místním divadelním spolku. Ve městě se zasloužil o vybudování divadelní budovy, na jejíž stavbu věnoval potřebné pozemky. Ignác H. ml. měl zásluhy na otevření turistické chaty na nedaleké hoře Tábor (1913) a v Lomnici postavil rodinnou vilu a hrobku.
Bohumír Smutný
Literatura
- MSN 3, s. 295
- Myška 1, s. 183–184 (s další literaturou)
- Lomnice nad Popelkou, město sucharů a textilu, 1946, s. 89–90
- V. Mikule, Kdo je kdo v dějinách Lomnicka. V. H., in: Lomnické noviny 2001, č. 3, s. 11, Ignác H. st. a Ignác H. ml., in: tamtéž, s. 11, 13
- L. Tichá, Lomnice nad Popelkou v době první republiky, 2008 (bakalářská diplomová práce, FF UK, Praha), passim.
Reference
