HOROWITZ Šabtaj Šeftl ben Akiva 1555–1619
| Šabtaj Šeftl ben Akiva HOROWITZ | |
| |
| Datum narození | asi 1555 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Datum úmrtí | 1619 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
Lékaři Filozof |
| Významnost | C |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 91. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/84177 |
HOROWITZ, Šabtaj Šeftl ben Akiva, * ? 1555 Praha, † 1619 Praha, lékař, kabalista
Pocházel z jedné z nejmocnějších pražských židovských rodin, která od počátku 16. století ovlivňovala vnitřní politiku židovské obce. H. je autorem dvou spisů, jež oba vyšly za jeho života tiskem. Dílo Šefa tal li-vracha (Příval rosy k požehnání, zkracováno na Šefa tal – Příval rosy) je kabalistický spis, hlásící se k učení safedského kabalisty Mošeho Cordovera. Způsob, jakým na Cordovera odkazuje, naznačuje, že se snad H. jako chlapec s Cordoverem v Safedu setkal. Do textu přejal také díla jiných autorů. Ve spisu Nišmat Šabtaj ha-Levi (Duše Šabtaje ha-Leviho) o stěhování duší (hebrejsky gilgul nešamot) se již H. ke Cordoverovi tolik nehlásí, patrně pod vlivem prosazujícího se učení Jicchaka Lurii Aškenaziho (Ari). H. v něm staví vedle Zoharu a učení Mošeho ben Nachmana (Nachmanides) na spisu Rešit chochma (Počátek moudrosti) Eliji Vidase. H. zmiňuje svůj komentář k Maimonidovu Průvodci tápajících, ten je však ztracen.
H. působil v období, ve kterém došlo k převratné transformaci společenského zakotvení kabaly a současně k významnému rozvoji jejího učení. Zatímco ještě ve druhém až čtvrtém desetiletí 16. století bylo problematické vydávat kabalistické texty tiskem, v padesátých letech 16. století vyšla hned dvě vydání zoharického korpusu textů (Cremona a Mantova, 1558–1560), z nichž raně novověká kabala čerpala. V následujícím půl století se kabala transformovala z esoterického vědění v jednu ze standardních disciplín rabínského kurikula, kterou nemohli opomenout ani ti rabínští učenci, kteří k mystice jinak neměli přirozenou náklonnost.
Oba H. spisy jsou programaticky úvodními texty. Titulní list spisu Šefa tal slibuje „klíče k otevření uzamčených a zavřených komnat, skrýší a pokladnic moudrosti kabaly“. H. píše z pozic umírněné spekulativní kabaly, která chápe sebe sama jako nadstavbu, a nikoli protiklad přírodních věd, jejichž studium má kabale podle H. předcházet. Systém sefirot kabalistického učení vykládá H. jako ležící nad sférami čtyř elementů, sférou nebeských těles a sférou andělů. Kosmos tak H. chápe jako koncentrický systém, založený na geocentrickém kosmologickém modelu, kombinovaném s kabalistickou představou kontinuálního tvoření světů emanací z Boha.
Jistě i proto získal spis Šefa tal nejen aprobaci Šabtajova bratrance Ješaji H., jenž se kabalou hluboce zabýval, ale také Ješajova otce Avrahama H., který studoval i židovskou filozofii, nebo vrchního pražského rabína Šloma Efrajima Lunčice, tedy představitele rabinátu. Podle H. je studium kabaly nutným předpokladem k poznání Stvořitele a tajemství horních světů. Bez tohoto poznání nemůže člověk získat přístup do „zahrady edenské“, i kdyby si v dolním světě za života získal zásluhy správným jednáním.
Pavel Sládek
Dílo
Šefa tal li-vracha, Hanau 1612; Nišmat Šabtaj ha-Levi, 1616.
Literatura
- H. Horowitz, Toldot mišpachat H., Kraka 1928, s. 14
- Ch. Friedberg, Toldot mišpachat H., Antverpen 1928, s. 27
- Ch. H. Ben-Sasson, Hagut ve-hanhaga, Jerušalajim 1959, passim
- V. Sadek, Le système cosmologique de Shabtaj Sheftl ben Akiba H. (vers 1565–1619), in: Judaica Bohemiae 3/1, 1967, s. 18–25
- O. Muneles, Ktovot mi-bejt ha-alamin ha-jehudi he-atik bi-Frag, Jerušalajim 1988, s. 174
- J. Elbaum, Petichut ve-histagrut: Ha-jecira ha-ruchanit-ha-sifrutit be-Polen u-ve-arcot Aškenaz be-šilhej ha-mea ha-šeš esre, tamtéž 1990, s. 190
- B. Sack, Šomer ha-pardes: Ha-mekubal rabi Šabtaj Šeftl H. mi-Prag, Beer Ševa 2002
- Encyclopedia Judaica 9, Detroit 2007, s. 543
- P. Sládek, Jehuda Leva ben Besal’el – Maharal, 2020, s. 211–213 a 428–431.
