HORSKÝ Rudolf 1852–1926

Z Biografický slovník českých zemí
Rudolf HORSKÝ
Datum narození 23. 9. 1852
Místo narození Kyje (Praha)
Datum úmrtí 22. 12. 1926
Místo úmrtí Praha
Povolání Představitel stran nebo hnutí po r. 1848‎
Náboženský nebo církevní činitel‎
Spisovatel‎
Redaktor nebo žurnalista‎
Významnost C
Citace Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 93–94. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47729

HORSKÝ, Rudolf, * 23. 9. 1852 Kyje (Praha), † 22. 12. 1926 Praha, římskokatolický kněz, politik, publicista, spisovatel

Syn hospodářského úředníka (pojezdného) na velkostatku v Kyjích (Praha) Václava H. a Kateřiny, roz. Bolenové. H. vystudoval Akademické gymnázium a 1872–76 Teologickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (ThDr. 1888). Kněžské svěcení přijal 1876. Působil jako kaplan v Jílovém u Prahy (1876), Staré Boleslavi (1877–79), Netvořicích (1879–82), Ořechu (1882–86), v Praze u sv. Mikuláše (1886) a v Úněticích (1886–97). Roku 1897 se stal farářem v kostele sv. Matěje v Dejvicích, 1905 byl jmenován libockým vikářem. Nejprve se zabýval filozofií a teologií. Poté co římskokatolická církev prostřednictvím encykliky Rerum novarum (1891) zaujala postoj k dělnické otázce a sociálním problémům, začal se věnovat převážně křesťanské sociologii a politice. Byl jedním ze zakladatelů křesťansko-sociálního hnutí v Čechách, které se soustředilo kolem pražského literárního družstva Vlasť (od 1905 Vlast). H. řídil jeho sociální odbor, 1889–1911 družstvu předsedal. Podnikl agitační cesty po českých zemích. Ve spolupráci s knězem Tomášem Škrdlem a publicistou Tomášem Josefem Jirouškem organizoval schůze, na kterých debatoval s dělníky, a přispíval do Dělnických novin (od 1891). Později toto periodikum řídil jako redaktor. Připravil tak půdu pro založení Křesťansko-sociální strany v Čechách, ustavené 1894. H. zastával 1894–1906 funkci jejího předsedy. 1906–10 stál v čele Strany katolického lidu, 1910–12 vedl Českou stranu křesťansko-sociální v Království českém. 1907–11 vykonával mandát poslance říšské rady ve Vídni; byl zvolen za okrsek Čechy 043 (Náchod). Stal se předsedou Klubu katolických poslanců z Čech a Moravy, jejž zastupoval v rakousko-uherských delegacích. Patřil ke konzervativnímu křídlu křesťansko-sociálního hnutí. Osvědčil se jako organizátor, v politické praxi však selhával. Neuměl taktizovat, přijímat kompromisy a držet pevnou politickou linii, což se projevilo kupříkladu v otázce přijetí všeobecného hlasovacího práva. Svou pasivitou přispěl k roztříštění českého politického katolicismu před první světovou válkou. 1919 byl zvolen místopředsedou zemského výkonného výboru Československé strany lidové v Čechách (ČSL), záhy ale přišel o vliv na křesťanskou politiku. Přijal roli lídra opozice kritizující vedení ČSL v čele s Janem Šrámkem. Do této situace se promítaly H. odlišné názory na hnutí katolického modernismu, řešení sociální otázky a budování křesťansko-sociálních politických uskupení v Čechách a na Moravě.

H. představoval vlastenecky orientovaného publicistu s širokým filozofickým, teologickým a historickým rozhledem. Zaobíral se zejména politickou publicistikou. Přispíval do katolicky zaměřených novin Čech (1897–1904 vycházely pod názvem Katolické listy), dále do periodik Vlasť (od 1905 Vlast), Dělnické noviny, Nový věk, Naše listy aj. Tvořil rovněž teologické a homiletické spisy. Kázání a náboženská pojednání vydával buď samostatně, nebo je otiskoval v časopisech Vychovatel (1899–1910 odpovědný redaktor), Posvátná kazatelna, Pastýř duchovní, Rádce duchovní aj. Připravil a vydal program 1. sjezdu katolického dělnictva českoslovanského z Čech, Moravy, Slezska a Dolních Rakous, který se konal 1894 v Litomyšli. Od 1896 H. vedl katolický spolek Tisková liga (sdružení usilující o řízení tiskových záležitostí katolického tábora). Na počátku 20. století redigoval ediční řady Obrana víry a Husitství ve světle pravdy. Po vzniku Československa H. v tisku obhajoval národní práva Slováků a podporoval autonomistický proud Andreje Hlinky. Užíval též pseudonymy Václav Kyjovský, Raelph Barturé, Rudolf Montanus, Dr. Alexius, Dr. Josef Gitzler, Dr. Justinus, Jakub Šicha a Josef Jedlička. H. ovládal několik cizích jazyků (např. latinu, hebrejštinu, italštinu, francouzštinu, angličtinu a němčinu). Vyznal se v evropské literatuře nabízející řešení sociální otázky z katolických pozic. Jeho uvažování ovlivnili němečtí a rakouští sociální myslitelé. Coby vynikající řečník i kazatel se zúčastňoval katolických sjezdů a táborů lidu. Patřil mezi přední členy Politického klubu katolického dělnictva v Čechách, Katolicko-politické jednoty (místopředseda), Klubu duchovenstva ČSL aj. Byl dobrým zpěvákem a hudebníkem. Římskokatolická církev mu udělila řadu poct (1901 čestný rada královéhradecké konsistoře, 1906 papežské vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice, 1919 čestný rada pražské arcibiskupské konsistoře, 1923 papežský tajný komoří), vedle toho obdržel titul Msgre. Jeho hrob se nachází na hřbitově Šárka v Praze-Dejvicích.

Pavel Marek

Dílo

výběr: Boháč a Lazar. Řeči postní, 1892; Almanach na oslavu biskupského jubilea svatého otce Lva XIII., 1893 (ed. s T. Škrdlem a kol.); Liberalismus, socialismus, anarchismus, 1894; Protokol prvního sjezdu katolického dělnictva českoslovanského, kterýž dne 8. a 9. září 1894 konán byl v Litomyšli v exhortním sále městské reálky, 1895 (s T. J. Jirouškem); Desatero sociální demokracie 3. „Pomni, abys den sváteční zničil“, 1899; Řeči o sedmeře darů Ducha sv., 1902; Vlastenecké homilie „sebraných kázání“, 1906; Návod k zakládání a provádění organisace Strany katolického lidu v Čechách, dle progra- mu a organisačního řádu na sjezdu v Konviktě v Praze ustavené dne 17. června 1906, 1906 (s T. J. Jirouškem); Epištoly. Sbírka úvah náboženských, sociálních a politických 1–3, 1925–1926.

Literatura

  • výběr: OSN 11, s. 640
  • MSN 3, s. 297
  • BOS 5, s. 42–43 (foto)
  • OSND 2/2, s. 1212–1213
  • KSN 5, s. 244
  • BL 1, s. 687 (se soupisem díla a literatury)
  • Tomeš 1, s. 502
  • T. J. Jiroušek, Dějiny sociálního hnutí v zemích Koruny české od roku 1840–1900, 1900, s. 40–44
  • týž, R. H., in: Vlasť 19, 1902/1903, č. 6, s. 536–539
  • týž, Msgre Th.Dr. R. H. Život a vzpomínky, in: Vlast 44, 1927, č. 3, s. 129–131
  • 1928, č. 4, s. 169–173, č. 5, s. 213–216
  • týž, Msgre Th.Dr. R. H., vynikající řečník, politik a křesťanský sociolog český, in: tamtéž, 1928, č. 6, s. 250–255, č. 7, s. 312–316, č. 8, s. 374–376, č. 9, s. 423–425, č. 10–11, s. 474–482, č. 12, s. 510–515
  • E. Dlouhý-Pokorný, Osoby, s kterými jsem se stýkal, in: Od katolické moderny k českému církevnímu rozkolu, P. Marek – V. Červený – J. Lach (eds.), 2000, s. 121–127
  • P. Marek, K problematice založení Katolicko-národní strany v Čechách, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica 30, 2001, s. 107–121
  • týž, Český katolicismus 1890–1914, 2003, rejstřík
  • týž, Die tschechischen katholischen politischen Parteien in Böhmen (1890–1914), in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Politologica 2, 2003, s. 59–87
  • týž, Opozice kolem R. H. a jeho kritika Šrámkova vedení Československé strany lidové, in: „Bílá místa“ v dějinách Československé strany lidové. Sborník prací z mezinárodní vědecké konference k 90. výročí založení strany (1919–2009), týž (ed.), 2009, s. 54–68
  • týž, In den Intentionen der Enzyklika Rerum novarum. Der Beitrag R. H.’s zur Lösung der sozialen Frage, in: Sozial-reformatorisches Denken in den böhmischen Ländern 1848–1914, L. Fasora – J. Hanuš – J. Malíř (eds.), München 2010, s. 65–92 týž, Čeští křesťanští sociálové, 2011, s. 224–234
  • J. Malíř – P. Marek a kol., Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu v letech 1861–2004, 2, 2005, s. 255–311
  • J. Hanuš, Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů, 2005, s. 53
  • M. Pehr a kol., Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích, 2007, s. 92–93
  • P. Fiala a kol., Český politický katolicismus 1848–2005, 2008, rejstřík
  • R. Luft, Parlamentarische Führungsgruppen 2, München 2012, s. A 131–133 (se soupisem díla a literatury)
  • M. Trapl – K. Konečný – P. Marek, Politik dobré vůle. Život a dílo msgre Jana Šrámka, 2013, rejstřík
  • K. Konečný – P. Marek – M. Trapl, Der politische Katholizismus in den tschechischen Ländern. Zwischen Konservatismus, Demokratie und Totalitarismus (1848–1989), Nordhausen 2015, rejstřík
  • M. Maruniak, Denník Čech ako opozícia voči politike Jana Šrámka, in: České, slovenské a československé dějiny 20. století 11, 2017, s. 231–240
  • nekrology: Msgre dr. R. H. mrtev, in: Čech 23. 12. 1926, s. 1–2
  • „Tatíček“ H. zemřel, in: Lidové noviny 23. 12. 1926, s. 2
  • Dr. R. H. zemřel, in: Našinec 24. 12. 1926, s. 3–4
  • Za tatíčkem H., in: Národní listy 24. 12. 1926, s. 2–3
  • Úmrtí msgra dr. R. H., in: Moravská orlice 24. 12. 1926, s. 2
  • Poslanec Hlinka k úmrtí dr. H., in: Čech 30. 12. 1926, s. 4–5
  • Dr. R. H., in: Hlas lidu 30. 12. 1926, s. 2–3
  • J. Hronek, Úmrtí. Dr. R. H., in: Časopis katolického duchovenstva 67, 1927, č. 1, s. 58–59
  • https://www.parlament. gv.at/WWER/PARL/J1848/Horsky.shtml (stav k 7. 4. 2022)
  • cs.wikipedia. org (se soupisem díla, literaturou a foto, stav k 7. 4. 2022).

Prameny

AHMP, sbírka matrik, řkt. f. ú. sv. Bartoloměj, Kyje, matrika nar. (1851 až 1864), sign. KY N7, fol. 7

  • řkt. f. ú. sv. Matěj, Dejvice, matrika zemř. (1920–1935), sign. DEJ Z 11, fol. 57
  • Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze / Německé univerzity v Praze (1882–1892), inv. č. 1, s. 133
  • V. Petera, Géniové církve a vlasti, sv. 7, s. 157–158 (rukopis, uložen v Centrální katolické knihovně KTF UK, Praha)
  • Archiv KDU-ČSL, Praha, Tomáš Josef Jiroušek, osobní fond.

Reference

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=HORSKÝ_Rudolf_1852–1926&oldid=712852“