HOUBAL Václav 1913–1974

Václav HOUBAL
Datum narození	5. 9. 1913
Místo narození	Líšeň (Brno)
Datum úmrtí	4. 11. 1974
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Lékaři‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 134. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/134390

HOUBAL, Václav, * 5. 9. 1913 Líšeň (Brno), † 4. 11. 1974 Brno, lékař internista a infekcionista, pedagog

Syn rolníka Josefa H. a Antonie, roz. Mazlové. Studoval na Druhé státní československé reálce v Brně (1925–32), reálném gymnáziu v Hustopečích (1933) a na Lékařské fakultě MU (MUDr. 1939). Byl zaměstnán na propedeutické klinice v Zemské nemocnici u svaté Anny (1939–42), v ivančické všeobecné nemocnici (1942–45), znovu v Zemské nemocnici na třetí interní klinice jako asistent prof. Františka Hory (1945–51) a ve fakultní nemocnici v Brně-Bohunicích, mj. jako její ředitel (1951–61). Oženil se 1942 v Líšni s dcerou poštmistra Naděždou Královou. 1958 byl jmenován docentem a přednostou kliniky, 1960 vedoucím katedry infekčních chorob LF MU a 1962 profesorem. Současně obhájil hodnost kandidáta věd (CSc., spis Užití laparoskopie v diagnostice perihepatitid v rámci laparoskopické diagnostiky následků po infekční hepatitidě). V bohunické nemocnici, původně Sociálních ústavech města Brna, se postaral o přebudování, rozšíření a modernizaci zařízení, vznik několika klinik a zajištění výuky. Z infekčního oddělení, které vedl, byla vytvořena klinika s vyhlášenými pracovišti pro žloutenky a tuberkulózu. Specializoval se na diagnostiku a léčení především jaterních nemocí, propagoval laparoskopické postupy, jimiž si získal všeobecnou známost i v cizině. Kromě toho se od 1947 teoreticky a prakticky věnoval tělovýchovnému lékařství. Od 1953 pracoval jako sportovní lékař oddílu ledního hokeje ZKL (dříve Rudá hvězda, později Zetor) Brno a československého reprezentačního družstva v ledním hokeji a cyklistice.

Zveřejnil stovku publikací z vnitřního a infekčního lékařství, věnovaných především infekční hepatitidě, následným stavům po této závažné nemoci, diagnostice a terapii jaterních chorob vůbec či tularémii. Stal se členem několika lékařských spolků a působil ve společnostech gastroenterologických, hepatologických, infekcionistických a ve společnostech zaměřených na tělovýchovné lékařství. Byl oceněn uznáním druhého stupně za zásluhy o rozvoj československé tělesné výchovy (1965), medailí J. E. Purkyně (1969) a vyznamenáním Za zásluhy o výstavbu (1974). Byl pohřben v Brně-Líšni; v této městské části po něm byla pojmenována ulice (1991).

Gustav Novotný

Dílo

učebnice: Infekční lékařství pro posluchače všeobecného směru, 1974 (s kol.).

Literatura

výběr: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 276; P. Ježek, In memoriam V. H., in: Universitas. Revue MU 1974, č. 6, s. 106–108; Čtvrtletní zpravodaj Fakultní nemocnice Brno-Bohunice, 1974, passim; Z. Meitner, Kometa. Příběh hokejového klubu, 2011, zvl. s. 360; encyklopedie.brna.cz (stav k 30. 8. 2022).

Prameny

Archiv MU, Brno, osobní spis.