GOLLER František Václav 1839–1911

	František Václav GOLLER
	;
Datum narození	4. 10. 1839
Místo narození	Horažďovice
Datum úmrtí	4. 1. 1911
Místo úmrtí	Holoubkov (u Rokycan)
Povolání	Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství‎; Potravinář‎; Osvětový nebo veřejný činitel‎; Spisovatel‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 678–679. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/53626

GOLLER, František Václav, * 4. 10. 1839 Horažďovice, † 26. 1. 1911 Holoubkov (u Rokycan), cukrovarnický odborník, básník

Syn hospodářského správce Antonína F. a Alžběty, roz. Franclové. 1857 absolvoval v Praze českou reálku, 1860 studia chemie na německé technice. Během vysokoškolských studií G. vstoupil do Akademického čtenářského spolku, kde se seznámil s J. Nerudou a V. Hálkem a v šedesátých letech se pokoušel o vlastní literární tvorbu, především poezii. 1860 uveřejnil v almanachu Máj báseň Žebrák lásky.

Po ukončení školy se rozhodl věnovat cukrovarnictví. 1860–64 pracoval v cukrovarech v Trmicích (u Ústí nad Labem) a Ratboři (u Kolína), postupně řídil cukrovary v Poděbradech (1866–73), Českých Budějovicích (1873–75), Křimicích (dnes Plzeň, 1875–78) a Králově Poli (dnes Brno, 1878–80), poté 1880–84 působil jako technický inspektor cukrovarů Živnostenské banky a od 1884 jako dlouholetý ředitel cukrovarů České společnosti pro průmysl cukerní. 1888–1902 byl členem Pražské obchodní komory, předsedal České chemické společnosti pro vědu a průmysl. Zasloužil se o zdokonalení výroby krystalového cukru, vynalezl a společně s konstruktérem Wasgestichanem si dal patentovat speciální typ nože s trojhranným ostřím na zpracování cukrové řepy, který se rychle rozšířil i v zahraničí jako tzv. Gollerův nůž. Publikoval v odborných periodikách, uveřejnil několik brožur, agilně pracoval v profesních i společenských organizacích, zajímaly ho otázky sociální a penzijní týkající se pracovníků v cukrovarnickém průmyslu. 1895 patřil k iniciátorům založení Výzkumné stanice cukrovarnické, která působila na pražské technice. 1901 G. získal vyznamenání důstojnickým křížem Řádu Františka Josefa I.

S manželkou Kateřinou, roz. Hellerovou (* 10. 12. 1843, † 24. 12. 1929), měl osm dětí.

Marie Makariusová

Dílo

výběr: Kralopolské diffusní nože. Patent Goller a Wasgestichan, 1880; O semeně řepovém domácího pěstění, 1884; Malé, prostřední a velké cukrovary, 1898; Vorschlag zur Sanierung der Zuckerkrisis, 1902.

Literatura

F. V. G. K 70. narozeninám, in: Chemické listy 3, 1909, s. 405–408
nekrolog, in: tamtéž 5, 1911, s. 81–84
† Franz Wenzel G., in: Zeitschrift für Zuckerindustrie in Böhmen 35, 1910/11, s. 358–362
Chemiker-Zeitung 35, 1911, s. 140
Österreichisch-Ungarische Zeitschrift für Zuckerindustrie und Landwirtschaft 40, 1911, s. 210
Pilsner Tagblatt 27. 11. 1911, s. 3
OSN 28, s. 487
MSN 2, s. 1024
M. Pohorský, Poznámka o skupině Nerudových žáků, in: Česká literatura 2, 1954, č. 2, s. 188–189
ÖBL 2, s. 28, BL 1, s. 445.

Prameny

SOA, Plzeň, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Horažďovice 18, s. 69 (dostupné z: http://www.portafontium.eu)
NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 142, obr. 473.

Reference