GOLLER František Václav 1839–1911

František Václav GOLLER
Narození	4. 10. 1839
Místo narození	Horažďovice
Úmrtí	4. 1. 1911
Místo úmrtí	Holoubkov (u Rokycan)
Povolání	Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství‎ Potravinář‎ Osvětový nebo veřejný činitel‎ Spisovatel‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 678-679
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/53626

GOLLER, František Václav, * 4. 10. 1839 Horažďovice, † 26. 1. 1911 Holoubkov (u Rokycan), cukrovarnický odborník, básník

Syn hospodářského správce Antonína F. a Alžběty, roz. Franclové. 1857 absolvoval v Praze českou reálku, 1860 studia chemie na německé technice. Během vysokoškolských studií G. vstoupil do Akademického čtenářského spolku, kde se seznámil s J. Nerudou a V. Hálkem a v šedesátých letech se pokoušel o vlastní literární tvorbu, především poezii. 1860 uveřejnil v almanachu Máj báseň Žebrák lásky.

Po ukončení školy se rozhodl věnovat cukrovarnictví. 1860–64 pracoval v cukrovarech v Trmicích (u Ústí nad Labem) a Ratboři (u Kolína), postupně řídil cukrovary v Poděbradech (1866–73), Českých Budějovicích (1873–75), Křimicích (dnes Plzeň, 1875–78) a Králově Poli (dnes Brno, 1878–80), poté 1880–84 působil jako technický inspektor cukrovarů Živnostenské banky a od 1884 jako dlouholetý ředitel cukrovarů České společnosti pro průmysl cukerní. 1888–1902 byl členem Pražské obchodní komory, předsedal České chemické společnosti pro vědu a průmysl. Zasloužil se o zdokonalení výroby krystalového cukru, vynalezl a společně s konstruktérem Wasgestichanem si dal patentovat speciální typ nože s trojhranným ostřím na zpracování cukrové řepy, který se rychle rozšířil i v zahraničí jako tzv. Gollerův nůž. Publikoval v odborných periodikách, uveřejnil několik brožur, agilně pracoval v profesních i společenských organizacích, zajímaly ho otázky sociální a penzijní týkající se pracovníků v cukrovarnickém průmyslu. 1895 patřil k iniciátorům založení Výzkumné stanice cukrovarnické, která působila na pražské technice. 1901 G. získal vyznamenání důstojnickým křížem Řádu Františka Josefa I.

S manželkou Kateřinou, roz. Hellerovou (* 10. 12. 1843, † 24. 12. 1929), měl osm dětí.

D: výběr: Kralopolské diffusní nože. Patent Goller a Wasgestichan, 1880; O semeně řepovém domácího pěstění, 1884; Malé, prostřední a velké cukrovary, 1898; Vorschlag zur Sanierung der Zuckerkrisis, 1902.

L: F. V. G. K 70. narozeninám, in: Chemické listy 3, 1909, s. 405–408; nekrolog, in: tamtéž 5, 1911, s. 81–84; † Franz Wenzel G., in: Zeitschrift für Zuckerindustrie in Böhmen 35, 1910/11, s. 358–362; Chemiker-Zeitung 35, 1911, s. 140; Österreichisch-Ungarische Zeitschrift für Zuckerindustrie und Landwirtschaft 40, 1911, s. 210; Pilsner Tagblatt 27. 11. 1911, s. 3; OSN 28, s. 487; MSN 2, s. 1024; M. Pohorský, Poznámka o skupině Nerudových žáků, in: Česká literatura 2, 1954, č. 2, s. 188–189; ÖBL 2, s. 28, BL 1, s. 445.

P: SOA, Plzeň, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Horažďovice 18, s. 69 (dostupné z: http://www.portafontium.eu); NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 142, obr. 473.

Marie Makariusová